Na jihu Filipín vzniká nová muslimská autonomie. Má být „vakcínou proti terorismu“

Kampaň před referendem: stoupenci nové autonomie
Kampaň před referendem: stoupenci nové autonomie
0:00
/
0:00

Voliči v celkem pěti provinciích na jihu Filipín dnes (21. ledna) vyrazili do volebních místností, aby v referendu rozhodli o vzniku a přesné územní podobě posílené muslimské autonomie pod názvem Bangsamoro. Ta by měla podle představ vlády do tohoto neklidného koutu ostrovní země po půl století ozbrojených střetů přinést kýžený mír a prosperitu.

Ratifikace tzv. Bangsamoro Organic Law (BOL), jakési miniústavy nové autonomie, kterou loni v červenci schválil filipínský Kongres na výslovné přání prezidenta Rodriga Duterteho, je posledním krokem v mírovém procesu mezi vládou v Manile na jedné straně a zástupci Fronty islámského osvobození Morů (MILF), revoluční ozbrojené organizace bojující za právo filipínských muslimů na sebeurčení, na straně druhé.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte

Předcházela tomu mírová jednání, která se táhla celých 17 let a byla korunována mírovou dohodou v roce 2014. Už předtím uzavřela filipínská vláda dvě podobné dohody – v letech 1976 a 1996 – s jinou muslimskou povstaleckou organizací – MNLF, od níž se MILF odštěpila, a na jejichž základě už dříve muslimská autonomie na jihu Filipín vznikla. Ta ovšem byla všeobecně považována za neúspěšnou, a to především proto, že měla jen velmi omezené pravomoci. Nová autonomie Bangsamoro má tu původní nahradit.

Rozroste se autonomie i územně?

Stávající autonomie se rozkládá na území pěti provincií na jihu Filipín s většinově muslimským obyvatelstvem – je to území o rozloze 12,5 tisíce kilometrů čtverečních, což je pro srovnání o něco málo víc než kolik má Středočeský kraj, a žijí na něm necelé 4 miliony obyvatel – tudíž jak do rozlohy, tak do počtu populace jde přibližně o 4 procenta z celkové velikosti Filipín.

Filipíny jsou sice zhruba z 90 procent křesťanské, nicméně muslimská menšina má na Mindanau svou původní domovinu, kde islám zakořenil nejméně 200 let předtím, než Španělé začali v 16. století ostrovy kolonizovat a obracet na křesťanství.

Mapa globální džihádistické aktivity. Filipíny jsou dnes jedním z jejích ohnisek vedle zemí jako Nigérie, Jemen či Afghánistán

Kromě samotného území stávající autonomie se v pondělí 21. ledna volilo i ve dvou velkých městech, která sice jsou autonomií obklopena, ale dosud nebyly její součástí – ve stotisícovém městě Isabela na ostrově Basilan a třísettisícovém Cotabatu, které tvoří samosprávnou enklávu uvnitř provincie Maguindanao. Je to poněkud paradoxní, protože v Cotabatu už od vzniku původní autonomie sídlí její ústřední orgány – parlament i jednotlivé resorty exekutivy, ale město samotné do autonomie nepatří. V obou těchto městech voliči odpovídali na otázku, zda si přejí se k nové autonomii připojit.

Na 6. února byl navíc vypsán druhý termín referenda, které proběhne ve vybraných okresech a obcích dvou dalších provincií sousedících s autonomií – provincii Lanao del Norte a North Cotabato, kde budou voliči rovněž odpovídat na otázku, zda si přejí připojit se k autonomii.

„Vakcína proti terorismu“

Na podporu schválení BOL vedli aktivní kampaň jak zástupci Fronty islámského osvobození Morů, která má desítky tisíc členů, tak i jiní předáci filipínských muslimů.

Památník obětí teroristického útoku v Davau ze 2.září 2016. Kolem se rozprostírá populární noční trh

Navíc je velkým zastáncem jeho schválení prezident Rodrigo Duterte, který se na voliče opakovaně obrátil s výzvou hlasovat kladně a minulý pátek, den před vyvrcholením kampaně, osobně přijel do města Cotabato na velké předvolební shromáždění. Vzhledem k jeho neutuchající vysoké podpoře (podle nejčerstvějšího průzkumu veřejného mínění z loňského prosince se těší důvěře 81 procent dotázaných v celé zemi a na Mindanau je to dokonce 96 procent) může jít o klíčový faktor.

Hlavní argument, proč BOL schválit, je podle Duterteho ten, že nestabilnímu regionu, který se na Filipínách stal synonymem násilí a chaosu, přinese vytouženou bezpečnost a prosperitu. Poradce prezidenta Duterteho pro mírový proces Nabil Tan dokonce označil BOL za „účinnou vakcínu proti terorismu“, s nímž má Mindanao bohaté zkušenosti.

Předloni obsadili centrum města Marawi bojovníci radikálních islamistických skupin Maute a Abu Sayyaf, jejichž vůdci přísahali věrnost tzv. Islámskému státu a učinili z něj de facto samozvanou provincii ISIS. Trvalo pět měsíců, než armáda tuto rebelii potlačila. Hrozba terorismu ale na Mindanau podle Duterteho trvá dál. Také proto nechal prodloužit platnost stanného práva na ostrově až do konce letošního roku.

Jak se žije lidem na Mindanau ve stínu teroristické hrozby? Jak se stalo, že jsou dnes Filipíny řazeny na seznam ohnisek džihádistického násilí vedle zemí jako Nigérie, Irák, Jemen či Afghánistán?  A bude nová autonomie na rozdíl od té stávající skutečně fungovat jako hráz před islámským extremismem? V pořadu Zaostřeno na tyto otázky odpovídají experti, kteří na Mindanau působí a tamním konfliktem se dlouhodobě zabývají – profesorka Hadji Balajadiová z univerzity Ateneo v Davau a její kolega Mussolini Lidasan, který je zároveň členem Bangsamorské přechodné rady, která pomohla zákon o vzniku nové autonomie připravit.

Spustit audio

Související