Intimní historie - líčení

Ukázka z knihy Intimní historie
"Líčení, jak ho definoval satirický román, tedy proces 'namalování si tváře na přední stranu hlavy' je skutečně staré jako lidstvo samo, i když důvody, proč se lidé kdysi líčili, byly jiné než dnes. Líčení mělo především praktický význam. Pravěcí lidé si tělo mazali tukem, který chránil před dotěrným hmyzem, ale také usnadňoval lov, protože překrýval lidský pach a zvěř nevětřila nebezpečí včas."

Logo|foto:Český rozhlas

Ukázka z knihy Intimní historie
"Vznik organizované městské obce přinesl řadu společenských příležitostí, objevují se nové zábavy a mnohem větší roli začíná hrát móda. Od konce 13. století se střih mužského a ženského oděvu odlišoval jen nepatrně. Ve čtrnáctém století však mizí oděvní styl unisex. Stejně jako v oděvu, i v úpravě hlavy a líčení tváří se vnější vzhled ženy začíná odlišovat od mužů. Výstřední líčení si oblíbily nejen nevěstky, ale také některé bohaté měšťanky. Nápadné líčení začali užívat i muži. Zjemnělá dvorská móda doby Václava IV. přála výstřelkům...."

I taková byla minulost líčení, ke které můžeme přidat i jednu perličku - umělé pihy. Ty si už od starověku některé ženy malovaly. V Evropě se taková móda rozšířila v závěru baroka. Koncem sedmnáctého století tyto pihy francouzský dvůr nazval muškami a dal jim také speciální význam. Mušky, které si po urozených dámách oblíbily také nevěstky, se lepily na různé části těla. Nalepená u oka byla "vášnivá", na čele " vznešená", u rtů byla "koketní". A i přesto, že více než tři mušky najednou byly považovány za neslušné, nebylo nezvyklé, že dámy jich na sobě měly i deset. A s muškou jste mohli vidět také pány.

V dalším dílu otevřeme knížku Intimní historie na stránkách patřících vůni. Tématem rozhovoru s autorem PhDr. Vlastimilem Vondruškouse se stanou parfémy.