Ilja Ráth. Československý diplomat, který utekl z Vatikánu

Dva roky se komunistický režim v Československu pokoušel získat na svoji stranu katolickou církev – od jara 1948 do jara 1950.

Čtěte také

Jak říci Hitlerovi „ne“? Karol Sidor to zkusil

Když bylo jasné, že podstatná část představitelů církve není ochotna přistoupit na spolupráci s ateistickým systémem, rozhodla se státní moc pro razantní kroky: likvidaci řeholí, vykonstruované procesy s kněžími, internaci církevních hodnostářů. To se odrazilo i v diplomatických vztazích Československa s Vatikánem.

V listopadu 1948 povolalo Československo do Prahy z Vatikánu „na konzultace“ vyslance Arthura Maixnera, který byl ve funkci od roku 1946. Ihned po příjezdu do Prahy mu byl zabaven diplomatický pas. Až v březnu 1949 byl diplomatickým zástupcem ve Vatikánu jmenován málo známý právník a diplomat Ilja Ráth, a to pouze v hodnosti chargé d'affaires.

Nepřerušujeme diplomatické styky

Ráth se narodil v listopadu 1904 v Námestovu, působil řadu let jako soudce v Bratislavě, u Nejvyššího soudu v Brně, v letech druhé světové války u slovenského Nejvyššího soudu v Bratislavě. Jazykově mimořádně nadaný (hovořil maďarsky, srbsky, anglicky, francouzsky a italsky) odborník začal po druhé světové válce pracovat pro československé ministerstvo zahraničních věcí; od října 1945 v úřadu československého delegáta OSN v Londýně, od března 1946 byl tři roky v New Yorku jako právní poradce v OSN.

Čtěte také

Biskup Anton Weber vadil za války nacistům, po válce Čechům

Svatý stolec vyhodnotil jeho vyslání do Vatikánu jako příchod komunistického agenta, který měl vybudovat ve Vatikánu špionážní síť. Ve skutečnosti Ráth nikdy nebyl členem KSČ a ani nepožíval v Praze příliš velké důvěry. Naopak dostával v průběhu svého působení z Prahy množství instrukcí, jak se chovat; v porovnání s předchůdcem byl pod daleko větší kontrolou. Československou stranu nejvíc zajímaly přesné zprávy o situaci ve Vatikánu a byl pověřován, aby podával informace o jednotlivých papežských dokumentech.

Na počátku března 1950 československé úřady rozhodly, že zahájí kampaň proti vatikánskému diplomatovi v Československu Ottaviu de Livovi s cílem následného vyhoštění. Současně padl jasný příkaz, že Ilja Ráth bude povolán z Říma do Prahy.

Čtěte také

Ottavio de Liva. Vatikánský diplomat, kterého komunisté vyhnali z Prahy

Taktika komunistických úřadů byla následující: Ráth se do Vatikánu nevrátí, ale bude dál uváděn na diplomatické listině. „Nepřerušujeme diplomatické styky, ale fakticky je nebudeme vykonávat,“ řekl tehdy ministr zahraničních věcí Vlado Clementis. Tento stav zůstal zachován dalších čtyřicet let.

Ilja Ráth byl v roce 1954 propuštěn ze služeb ministerstva zahraničních věcí a odešel do ČTK, odkud později také odešel a vrátil se do Bratislavy, kde žil v ústraní a v zapomnění. Zemřel v září 1987.