Iglau unser Zuhause? Jihlava náš domov

3. prosinec 2025

Hlasy paměti

Žili vedle sebe po staletí. Jedni mluvili česky a druzí německy. Jihlavský jazykový ostrov představoval po staletí unikátní německojazyčnou enklávu uprostřed českého území. Jeho kořeny sahají až do 13. století, kdy do oblasti přicházeli němečtí kolonisté především kvůli bohatým nalezištím stříbra. Soužití Čechů a Němců bylo dlouhou dobu relativně klidné. Vše se ale změnilo po vzniku Československa.

S rozvojem českého národního hnutí začalo narůstat napětí mezi českými a německými obyvateli Jihlavska. Jedním z vážnějších střetů byly události takzvaného krvavého slunovratu.

Čtěte také

Temný podzim 1939: Křik, zmatek, zatýkání a popravy studentů

Šlo o reakci na zneplatnění komunálních voleb v roce 1920, kdy zvítězily německé strany, ale Zemská správa v Brně označila volební výsledky za neplatné. 23. června 1920 se oslavy svátku svatého Jana zvrhly v otevřený konflikt.

Němci v Jihlavě začali strhávat české nápisy, zpívali německé písně. Střet se nakonec vyostřil a na jeho konci byli dva mrtví čeští vojáci a několik zraněných lidí. Češi se druhý den pomstili a začali naopak rabovat německé obchody.

V roce 1921 se k německé národnosti v jihlavském jazykovém ostrově hlásilo přes 51 procent obyvatel. Do roku 1930 jejich počet ale výrazně klesl, zatímco československé obyvatelstvo sílilo.

Pogrom a válka

Rok 1938 a následná okupace zásadně zasáhly jak české, tak židovské obyvatele. V Jihlavě se odehrál pogrom už 13. března 1939, tedy ještě před příchodem německé armády. Na ničení židovských obchodů, zapálení synagogy a pozdější deportace jihlavských židů vzpomíná řada svědků. Jedním z nich je Jiří Janish.

„Němci strašně vyváděli. Ten pogrom byl hrozný. Obchody, výlohy… všechno bylo pomalované červeně. Všude byly nápisy Jude raus,“ vzpomínal pro Paměť národa.

Čtěte také

„Německou otázku musíme vylikvidovat.“ Benešův projev předznamenal odsun lidí z Československa

„Zajímavé bylo, že před tím než Hitler nastoupil, tak všichni žili spokojeně. Ale po nástupu začal rozdmýchávat nevraživost mezi lidmi.“

Židovské transporty v roce 1942 odvezly stovky lidí. Po válce se vrátilo jen několik málo přeživších a židovská komunista na Jihlavsku prakticky přestala existovat.

Na konci války se karta obrátila a teď to byli Němci, kdo se začal bát. Rudá armáda považovala Jihlavu za německé město a podle toho také postupovala. Docházelo k rabování a útokům na civilní obyvatele. A pouze o krok za Sověty byli příslušníci takzvaných revolučních gard.

Česko-německému soužití, které trvalo téměř 700 let, měl být už brzy definitivní konec.

Historii Jihlavska, spletitost česko-německých vztahů, snahu o společné soužití i vzájemné útoky probírali autoři Hlasů paměti novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda na živém natáčení podcastu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. Celý pořad si můžete poslechnout v audiozáznamu.

autoři: Lucie Korcová , Adam Drda