Temný podzim 1939: Křik, zmatek, zatýkání a popravy studentů

22. říjen 2025

Hlasy paměti

„Nesmí být místa v naší zemi, které by nedosvědčovalo vaše svaté odhodlání přinést každou oběť vlasti. Tož všichni společně do boje za svobodné Československo ve svobodné Evropě,“ stálo v projevu Edvarda Beneše, který v září 1939 odvysílala BBC z Londýna. Události toho podzimu byly v okupované zemi rychlé.

Bylo 28. října, když lidé vyšli do ulic na protinacistické demonstraci. Při ní byl smrtelně postřelen student medicíny Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu se stal dalším otevřeným projevem odporu proti okupantům.

Krvavá odplata byla blesková. Už o dva dny později vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami.

Čtěte také

Jako student byl za nacistů vězněn, po válce se stal komunistou a vedl uranovou šachtu plnou politických vězňů

„Šestnáctého listopadu jsem se vracel pozdě v noci na kolej a moc jsem se nevyspal, protože mě nad ránem probudil veliký rámus a světla z ulice. Nejdřív jsem myslel, že je to nálet. Otevřel jsem dveře na chodbu a viděl jsem studenty s rukama nad hlavou. Vzbudil jsem svého spolubydlícího, oblékli jsme se a čekali,“ vzpomínal pro Paměť národa Jan Šabršula.

Na podzim 1939 studoval francouzštinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a bydlel na Masarykově koleji v Dejvicích.

„Na naší koleji probíhalo zatýkání v klidu, ale jinde nakládali studenty zmlácené a ještě v pyžamech. Dlouho jsme čekali ve společenské místnosti, pak začaly přijíždět náklaďáky a odvážely nás do Ruzyně.“

Čtěte také

Setkání listopadů 1939 a 1989. Poslechněte si debatu mezi pamětníky událostí, které dělí 50 let

Tu samou noc vtrhlo gestapo a příslušníci SS také do Kounicových kolejí v Brně. Rozespalé a zmatené studenty mlátili pažbami pušek a naháněli na nákladní auta. Někteří byli stále jen v pyžamech a netušili, jaký osud je čeká.

Němci chtěli slyšet především jména hlavních organizátorů studentského života. Ti, které nacisté označili za podezřelé, skončili v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Šlo o 1200 studentů z celého protektorátu. Devět studentských funkcionářů bylo ten samý den popraveno v pražských Kobylisích. Kde jsou jejich ostatky, se dodnes neví.

Kam vedou indicie týkající se těl popravených studentů? Co všechno se odehrálo na podzim 1939 a jaké byly důsledky těchto událostí? To je téma, nad kterým se v Brně během živého natáčení zamýšleli autoři Hlasů paměti – novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. Celý pořad najdete v audiozáznamu.