Husajn vs. Bush. Americká invaze do Iráku pohledem historika Melvyna Lefflera

14. březen 2023

Snad žádné americké zahraničněpolitické rozhodnutí nevyvolalo v tomto století tolik polemik jako invaze do Iráku, která začala 20. března roku 2003. Právě před 20 lety se Spojené státy rozhodly obsadit Irák a svrhnout tamní diktátorský režim prezidenta Saddáma Husajna. Šlo o krok, který, jak se posléze ukázalo, měl zásadní důsledky pro Irák, Blízký východ, USA, ale vlastně celý svět. Jeho dopady v mnoha směrech pociťujeme dodnes.

Jak vlastně ve Washingtonu probíhalo rozhodování o tom, jestli a jak na Irák zaútočit? Kdo byli hlavní strůjci invaze a na základě jakých informací se rozhodovali? A proč se celá akce nakonec tak zásadně pokazila? Na to odpovídá americký historik Melvyn Leffler v knize vydané zatím pouze anglicky – v českém překladu se jmenuje Postavit se Saddámu Husajnovi. George W. Bush a invaze do Iráku.

Neznalost, nebo záměrná lež?

Leffler se dostal k řadě nově odtajněných dokumentů, vyzpovídal desítky přímých aktérů. Jeho závěr je jednoznačný – šlo o obří selhání americké politiky. Nebylo ale motivováno zlými úmysly, Leffler například nenašel žádné důkazy o tom, že by si Američané existenci iráckých zbraní hromadného ničení, kterými invazi ospravedlňovali, vymysleli.

Čtěte také

Z jejich strany šlo o špatné vyhodnocení zpravodajských informací podmíněné zásadní nedůvěrou k Saddámovi, který zbraně hromadného ničení dříve skutečně měl a také je opakovaně použil.

Další selhání ale následovala – USA neprovedly analýzu toho, jestli válka jejich zájmům neuškodí za jakýchkoliv okolností. Tedy jestli by prostě nebylo výhodnější se Saddámovým Irákem žít, i kdyby zkázonosné zbraně skutečně měl. A vrcholem všeho byla naprosto zpackaná okupace Iráku po snadném vojenském vítězství. Američtí politici v čele s prezidentem Georgem W. Bushem tuto výzvu naprosto zanedbali.

Bylo by snadné označit je za viníky a zahrnout je kritikou – a Leffler to taky činí. Ale zároveň upozorňuje, že by bylo naivní myslet si, že prostě jen stačí zvolit lepší politiky a příště vše dopadne dobře. Mezinárodní vztahy jsou nesmírně složitou realitou, v níž k dobrým výsledkům nemusí stačit ani dobré úmysly.

Jak to tedy tenkrát s válkou v Iráku bylo a jak hodnotit průběh a důsledky s odstupem dvaceti let? Uslyšíte v pořadu Ex libris v podání Ondřeje Housky.

autor: Ondřej Houska
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.