Jan Fingerland: Arabské země se shodly, že se neshodnou

5. listopad 2022

V alžírském hlavním městě se sešli představitelé dvacítky zemí, kde se mluví stejným jazykem a které tvoří souvislý pás od Maroka až po Irák. Přesto se na summitu projevily odlišnosti v jejich zájmech i směřování. A představitelé některých důležitých států, jako jsou Maroko, Jordánsko, Sýrie nebo Saúdská Arábie, se schůzky ani neúčastnili.

V Alžíru se podobná schůzka konala už počtvrté od okamžiku, kdy byla Liga v roce 1945 založena. Tentokrát to ale bylo přece jen výjimečné. Alžírsko zmizelo na určitou dobu z mapy panarabské politiky, protože zemi dlouho vládl nemocný prezident Abdelazíz Buteflika, zemí pak zmítaly protesty, a navíc se schůzka opakovaně odkládala kvůli covidu, takže od té poslední uplynuly už zhruba tři roky.

Návrat na scénu

Nyní se tedy Alžírsko snaží znovu vrátit do popředí arabské politiky, ale jen s částečným úspěchem, protože předsedající země nemá šanci vyřešit problémy jiných států – a i tentokrát se ukázalo, jak odlišné zájmy jednotlivé členské země mají.

Čtěte také

Jednou z položek byl vztah k Izraeli, od poslední schůzky totiž hned čtyři státy, Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán, podepsaly s Izraelem dohodu o míru a vzájemném uznání. S tím naopak právě pořádající Alžírsko otevřeně nesouhlasí. Nynější prezident Abdal Madžíd Tabbouni na schůzce prohlásil, že palestinská otázka zůstává prioritou, doslova matkou všech arabských kauz. Jenže z těchto slov se nestala žádná společná arabská politika.

Novým faktorem je i válka na Ukrajině, která má na arabské země zásadní dopad, i když na různé státy dopadá jinak. Země, které těží ropu a plyn, jako jsou státy Arabského poloostrova nebo i Alžírsko, zaznamenaly díky zvýšenému zájmu o paliva nečekané zisky a zvýšení svého geopolitického významu, zejména vůči Evropě.

Pro chudé země však zvýšené ceny, inflace a také omezení vývozu ukrajinského obilí může znamenat hlad, politickou nestabilitu a hrozbu extremismu nebo novou vlnu arabských jar. Oblast severní Afriky a Blízkého východu navíc už několik let stíhá horké počasí a velká sucha. To platí pro Somálsko, ale také Jemen, kde probíhá občanská válka, která je ale současně náhradní válkou mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Rozděleni osudem

Čtěte také

Právě vnější hrozby jsou důležitou položkou panarabské politiky. Zástupce Iráku během jednání otevřel otázku bombardování iráckého území ze strany dvou nearabských sousedů, totiž Íránu a Turecka, v obou případech šlo o útoky na pozice tamních Kurdů.

Íránskou stopu lze nalézt i u dalšího bodu jednání, totiž rozhodnutí opět nepřizvat ke společnému stolu zástupce Sýrie. Damašek se totiž vlivem politiky vlády Bašára Asada a jeho spojenectví s Teheránem stal zejména v očích sunnitských monarchií nepřijatelným partnerem a ani tento summit to nezměnil.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Nad celým jednáním se vznášely stopy ještě jednoho konfliktu. Do Alžíru nedorazil král sousedního Maroka. Oba velké arabské státy mají velmi odlišný názor na řadu otázek, zejména na osud Západní Sahary, kterou si nárokuje Maroko, případně ozbrojeného protimarockého Hnutí Polisario, které Alžírsko podporuje.

Dvaadvacet arabských států zůstává nadále rozděleno hned několika různými otázkami i po tomto 31. společném summitu. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.