Nikoliv syfilis, ale bakterie z hnoje stály za obtížemi Bedřicha Smetany, tvrdí chirurg Ramba
Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)
Jiří Ramba, odborník na čelistní chirurgii, napsal skladatelův podrobný životopis, velmi erudovaný po historické i hudební stránce, ovšem zaměřený hlavně na zdravotní okolnosti mistrova života. A ty byly až děsivě pestré.
Čtěte také
Od zranění výbušninami v dětství přes bolesti zubů, virózy, břišní potíže, vyrážky až ke ztrátě sluchu, mrtvici a těžkým duševním poruchám. Doktor Ramba ukazuje, že společnou příčinou všech trápení je ona nešťastná exploze na břehu jindřichohradeckého rybníku Vajgaru.
Výbuch na poli u rybníka
„K výbuchu láhve se střelným prachem mohlo nejspíše dojít na přelomu let 1834 a 1835, tedy v období, kdy jsou pole holá, čerstvě pohnojená. Láhev byla (zřejmě nepříliš hluboko) zakopána, což by chlapci těžko mohli provést v době vegetace. Pole kolem Vajgaru bývala pro odlehlost a riziko častého zaplavení pronajímána Velkostatkem Jindřichův Hradec, popřípadě špitálem U Svatého Jana, vždy na určitou dobu, takže nájemci se měnili. Nelze tudíž zjistit, kdo byl přicházející majitel pole a zda případně jeho potomci nemají uchovánu písemnou zmínku o oné události,“ píše ve své knize Ramba.
Čtěte také
A dále konstatuje, že ornice byla čerstvě pohnojena chlévskou mrvou, v níž se typicky nachází bakterie Escherichia coli a celou situaci dorazily bakterie v rybniční vodě, mezi nimi i proslulý zlatý stafylokok. Zánět pak zastavil růst chrupavky. A takové postižení v dětství má celoživotní následky.
Smetanova nemoc vyvolávala živou debatu v 50. letech. Bylo tu totiž podezření na syfilis. Zdeněk Nejedlý ovšem pozvedl rudý palcát a hřímal, že náš národní skladatel nemohl trpět pohlavní chorobou. Výzkumy ale ukázaly, že obávaný ministr kultury měl tentokrát pravdu.
Smetanu pomalu sžíral zánět čelistního nervu a řada odvozených diagnóz. Dnes těžko chápeme, jak mohl při tom martýriu psát tak geniální hudbu, ve své šíři dodnes nedoceněnou.
Další podrobnosti o pátráních i závěrech Jiřího Ramby uslyšíte v pořadu Ex libris, který připravil Lukáš Hurník. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v únoru 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
