Hluboké závěry bych z výsledků komunálních voleb nedělal. Vláda má před sebou ještě tři roky, tvrdí politolog Kroupa

V letošních komunálních volbách se o mandát uchází přes 195 tisíc kandidátů, to je o téměř 21 tisíc méně než před čtyřmi lety. „Může to být generační obměna, kdy ten zájem o věci veřejné je ve vyšších věkových kategoriích obecně vyšší. Ta práce je náročná, může být i nevděčná a může se do nějaké míry projevovat i to, že celkový počet lidí registrovaných ve stranách klesá,” tvrdí analytik společnosti STEM Martin Kratochvíl.

Čtěte také

Energetická krize je téma číslo jedna. Zcela zastínila volební kampaně, tvrdí komentátorka Bastlová

Nižší zájem o kandidaturu do obecního zastupitelstva přitom na některých místech předem určuje výsledky voleb.

„Celá čtvrtina obcí, přes tisíc obcí v ČR, má jenom jednu kandidátku, tam už jsou volby rozhodnuté. Nebo obec dokonce nemá žádnou kandidátku. To jsou výjimečné případy, ale tam potom musí dosadit stát nebo kraj místní správy příkazem,” popisuje Kratochvíl.

Referendum o současné vládě

Podle opozice jsou letošní komunální volby jakýmsi referendem o spokojenosti s prací současné vlády.

„Vláda uvidí, jak velkou ztrátu její strany v této situaci utrpí. Každá vláda v takové krizi určitou ztrátu ve volbách očekává. Máme od těch minulých necelý rok a za tu dobu se odehrála spousta nepříjemných věcí, řekl bych, že to bude míra toho, jak veřejnost kroky vlády vnímá. Hluboké závěry bych z toho nedělal, protože má před sebou ještě tři roky a ta situace se může obrátit k lepšímu,” popisuje politolog a filozof Daniel Kroupa.

Lidé budou volit v nějaké emoci, naštvaně. Budou chtít někoho vytrestat.
Martin Zvěřina

„Referendum to bude sotva, protože lidé v menších obcích volí podle osobní známosti. Tam ta stranická značka hraje menší roli než ve velkých městech, jako je Praha nebo Ostrava, to samozřejmě bude signalizovat skutečně podporu jednotlivých stran. Takže jenom v těchto regionech bych to bral vážněji,” dodává Kroupa.

V letošních volbách bude mít nicméně současná situace na trhu s energiemi na rozhodování velký vliv. „Ta společenská atmosféra je poznamenaná především zdražováním, inflací a obavami lidí z budoucnosti. A je tu samozřejmě dost velká část voličů, kteří přisuzují tuto situaci konkrétním stranám a obracejí se nebo mají tendenci se obracet k těm, kteří slibují, že zatočí s vládou,” rozebírá Kroupa.

Senátoři nejsou ombudsmani

Cena energií by mohla mít vliv i při senátních volbách, stejně jako u komunálních voleb je však důležitá jejich předešlá práce v regionu.

„Může to mít vliv, i když jenom negativní, protože zvolením jakéhokoli senátora nebo starosty nezměníme ceny energií. A ti lidé budou volit v nějaké emoci, naštvaně. Budou chtít někoho vytrestat,” upozornil v předvolební rozhlasové debatě komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Je to kampaň! Blížící se komunální volby uvrhly vládu do paralýzy. Stabilitu společnosti za hlasy voličů by měnit neměla

„Velmi důležité pro rozhodování lidí je to, jak se senátoři projevují v daném volebním obvodu, jak se během funkčního období, když pak obhajují mandát, zajímají o dění v regionu. Senátoři nemají takové pravomoci, i tak jsou mnohdy vnímáni některými lidmi jako ombudsmani toho regionu, očekávají od nich nějaké zastání,” dodává Petr Hartman, komentátor Českého rozhlasu.

Výsledek senátních voleb má ještě druhou rovinu, může ovlivnit průběh soudu v kauze Čapí hnízdo.

„Do popředí se dostává postavení předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), kterého chce z jeho funkce dostat hnutí ANO. Bizarní je, že proti němu kandiduje paní Nagyová, která je nyní obviněna v případu Čapí hnízdo a hnutí ANO se v posledním týdnu rozhodlo pro její masivní podporu,” říká Kroupa. „Dá se to pochopit jako zápas o imunitu.”

Poslechněte si celé téma dne s Renatou Kropáčkovou.