Historie

Úkolem veřejně činných lidí po mnichovské tragédii bylo podpořit morálku obyvatelstva v okleštěném státě, který se přejmenoval na Česko-slovenskou republiku.

Nadšení i zklamání, naděje i obavy. Tyto pocity se mísily na severu Čech po 28. říjnu 1918 po vyhlášení československé samostatnosti.

Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko, Josef Rošický. Tři jména, oběti činnosti skupiny kolem bratří Mašínů. Proč zemřeli? Měla jejich smrt smysl pro antikomunistický odboj?

Původní dokument Středoněmeckého rozhlasu Lipsko, jehož autorem byl Wolfgang Mittmann, přibližuje utajenou kapitolu z dějin bývalé východoněmecké Lidové policie.

V dokumentu si připomeneme dvě osobnosti tak či onak propojené s odbojovou skupinou bratří Mašínů. Tím prvním je jeden z méně známých členů skupiny Zbyněk Roušar.

25. září 1969 začalo dvoudenní plenární zasedání Ústředního výboru KSČ, které přehodnotilo a zrušilo „chybná“ stanoviska, usnesení a dokumenty z roku 1968.

Pár dní po masakru, který v Izraeli provedli teroristé z Hamásu, přiletěla do Prahy z Aškelonu 92letá Eva Erbenová, která přežila Terezín, Osvětim a pochod smrti.

Poslechněte si celý dokument Ivony Remundové, který na 39. ročníku festivalu Prix Bohemia zvítězil v kategorii Dokument.

Československé milice byly po 17. listopadu 1989 v pohotovosti. Dokonce se začaly sjíždět do Prahy, aby potlačily revoluční dění. Nakonec však nedostaly rozkaz k akci.