Historie

Tradiční součástí komunistického kalendáře svátků před rokem 1989 byly listopadové oslavy bolševického puče v Petrohradě z roku 1917. 

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců spojilo do jednoho státu lidi, kteří ale bojovali na opačných stranách 1. světové války.

Nacistický puč v Rakousku z června 1934 sice ztroskotal, protože byl veden diletantsky – zahynul při něm ale rakouský kancléř Engelbert Dolfuss. 

Rok 1964 přinesl ohromující informaci, která se týkala 2. světové války: v šumavském Čertově jezeře se našly bedny, které měly rozkymácet tehdejší poměry.

Italský politik a někdejší předseda vlády Aldo Moro patřil ke stálicím politické scény. Na přelomu 50. a 60. let stál v čele Křesťanskodemokratické strany. 

Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo.

Osobnost indického politika, bojovníka za národní nezávislost a svébytného myslitele Móhandáse Karamčanda Mahátmy Gándhího ovlivnila životy milionů lidí světa.

Zažít by to chtěl asi málokdo: hrdina prvního a druhého odboje Josef Chvalovský musel v roce 1949 utéct z Československa. Na sbalení měl všeho všudy dvě hodiny.

Smrt sociálnědemokratického politika Bohumila Laušmana (1903–1963) věznice Praha-Ruzyně) je dodnes zahalená tajemstvím.