Zatčení Rudolfa Slánského v listopadu 1951 výrazně urychlil i záhadný dopis, adresovaný takzvanému Velkému metaři. Dodnes není jasné, za jakých okolností dopis vznikl.
První poválečné Vánoce v prosinci 1945 byly sice po šesti letech opět svobodné, rozhodně ale nešlo o svátky hojnosti. Země byla vyčerpaná a sužována nedostatkem zboží.
Autor jedné z nejoblíbenějších německých pohádek pro děti, té o Malé čarodějnici, se narodil v Čechách.
Jan M. Kolár začínal za Protektorátu divadelními a filmovými recenzemi a až po konci druhé světové války se z něj stal novinář, zaměstnaný v pomyslné „první lize“.
I tak zdánlivě apolitická věc, jako jsou vánoční svátky, sehrála v české politice nejednu zajímavou roli. Vyprávět bude dokumentární pásmo, které řipravil Pavel Hlavatý.
Jan Werich a Jiří Voskovec jsou dodnes mimořádně proslulou autorskou uměleckou dvojicí. Období socialistického Československa ale pro mnohé znamenalo zákaz tvorby,
V době, kdy se část nákupů vánočních dárků odehrává před monitorem počítače, jsou vzpomínky na fronty a na shánění „nedostatkového zboží“ výpravou do minulého století.
Na závěr vzpomínkových rozhovorů, kterých Paměť národa za jednadvacet let shromáždila kolem patnácti tisíc, se redaktoři pamětníků ptají, co by vzkázali budoucím generacím.
Politická satira na sklonku 60. let minulého století je v Československu neodmyslitelně spojena se jmény Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna.
