Greta boji s klimatem škodí. Nahrává na smeč těm, co to celé považují za hysterii a zelený fanatismus. Pravda je uprostřed, tvrdí ministr Brabec

Ministr životního prostředí Richard Brabec
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ministr životního prostředí Richard Brabec

Vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN nešlo přehlédnout. Mluvila ale i k českým politikům?

„Házet všechny politiky do jednoho pytle je kontraproduktivní,“ hájí se místopředseda ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Donedávna bylo slovo environmentalismus v Česku považováno dokonce za sprosté a přirovnávalo se k zelenému fanatismu. „Každá takováto nahrávka na smeč se hodí právě těm, co pak řeknou, že je to hysterie a nesmyslný alarmismus… Pravda je přesně uprostřed a jsem si jist, že u nás to té myšlence uškodilo, ne pomohlo,“ dodává v Interview Plus.

Nedávno se v zemích visegrádské čtyřky dělal průzkum veřejného mínění na téma klimatické změny a globálního oteplování, a vyšli jsme jim jako nejskeptičtější národ.

Podle Brabce za to může minulá politická garnitura v čele s ODS, „která mezi alarmismus a šílení Zelení dávala rovnítko. To je ale škodlivé, protože se nepochybně řada změn klimatu děje a má na to vliv i činnost člověka. Ale totální popírání je opravdu chyba.“

Greta odradí ty neutrální

Pokud bychom to ale vzali teď, po vystoupení 16leté Grety a dalších „utras“, kteří se ve světě začínají objevovat a chtějí si změny vynucovat někdy až krajními prostředky, tak to podle ministra „tu neutrální část veřejnosti, která není příznivcem záchrany našeho ekonomického růstu za každou cenu, a ani krajního přístupu k ochraně životního prostředí, vynulovali, odradili… Řekl bych, že se nám v posledních pěti letech podařilo neagresivně upozorňovat na to, že tady už klimatická změna je. A že má dopad i na Česko v podobě sucha a ztráty lesů.“ 

„Kdyby se ale začala společnost dělit na staré a mladé a začaly další hysterické scény,… to by bylo skoro katastrofální. Nijak by to nepřispělo ke globální dohodě. Musíme si říct, změna tady je, a adaptační opatření jsou hrozně důležitá, ale vyžadují konsensus celé společnosti. Napříč politickými stranami,“ tvrdí Brabec. 

hlavní znečišťovatelé v Česku (dle údajů ministerstva životního prostředí)

Co konkrétně plánuje naše vláda? Chce i Česko být v roce 2050 klimaticky neutrální? Už jen výměnou kotlů v rámci kotlíkových dotací se podle ministra daří snižovat emise CO₂.

Důležitější je prý zlepšování ovzduší snížením výrazného množství karcinogenů, které vznikají právě nedokonalým spalováním v domácnostech. Třetím důsledkem výměny domácích kotlů je i nový zdroj tepla s daleko levnějším provozem.

Ani jedno auto na silnici...

„Abychom se přiblížili uhlíkové neutralitě, jestli to bude v roce 2050 nebo později, to těžko říct, tak jsme si udělali jakýsi obrázek, jak by měla naše země vypadat. A to ‚jen‘ kdybychom se chtěli dostat na 80 % úspor emisí CO₂ (proti stavu v roce 1990). Ono by nás totiž čekaly opravdu revoluční změny,“ vysvětluje.

Například by na české silnici nesmělo být už ani jedno auto na benzín, naftu, ale ani na CNC a další plyny, které mají nemalou uhlíkovou stopu. Kromě osobní dopravy by musely být kompletně „na elektřinu“ autobusy, vlaky a další přeprava.

„Musela by proběhnout i dramatická změna průmyslu s tím, že by některá odvětví zanikla úplně. Třeba ocelářství, část chemického průmyslu, výroba cementu apod. To všechno jsou energeticky a emisně velmi náročné obory.“ A ministr životního prostředí pokračuje.

„Česko má dnes 0,2% podíl CO₂ na celosvětových emisích. Evropa pak zhruba 9 %. To nejhorší, co by se mohlo stát, že kdyby se EU snažila být za každou cenu lídrem a uhlíkově neutrálním kontinentem, tak asi zavřeme (nebo omezíme) celý náš průmysl, který je ale v rámci emisí CO₂ teď nejefektivnější. A kdyby si pak jiný kontinent, nebo státy jako Indie, Čína nebo USA tento průmysl převzaly, tak to bude pro planetu ještě horší. Oni by totiž stejné výrobky vyráběli s většími emisemi, než dokážeme dnes my.“ 

Česko podle Brabce plní jak Pařížskou dohodu, tak pod sankcemi i směrnici EU (klimaticko-energetický balíček). Musíme tak do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů minimálně o 40 % (oproti roku 1990).

ČR je dnes až ze 45 % závislá na energii získané z uhelných elektráren a tepláren, podle koncepce energetické soběstačnosti bychom v roce 2040 měli mít stejnou závislost už jen 10%. 

„To děláme a splnit to taky určitě dokážeme. Třeba tím, že budeme postupně odstavovat bloky hnědouhelných elektráren a tepláren, které jsou u nás suverénně největší zdroj těchto plynů,“ slibuje Richard Brabec.

Co ministr dělá (a udělá) s možným zneužíváním kotlíkových dotací na jihu Čech? Proč je na kotlíkové dotace tak hrdý a proč jde o projekt, který bude mít pokračování v dalších zemích? Jak chce ministr donutit soukromé provozovatele uhelných elektráren jednoduše zavřít provoz? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související