Greta boji s klimatem škodí. Nahrává na smeč těm, co to celé považují za hysterii a zelený fanatismus. Pravda je uprostřed, tvrdí ministr Brabec

Ministr životního prostředí Richard Brabec
Ministr životního prostředí Richard Brabec

Vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN nešlo přehlédnout. Mluvila ale i k českým politikům?

„Házet všechny politiky do jednoho pytle je kontraproduktivní,“ hájí se místopředseda ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Donedávna bylo slovo environmentalismus v Česku považováno dokonce za sprosté a přirovnávalo se k zelenému fanatismu. „Každá takováto nahrávka na smeč se hodí právě těm, co pak řeknou, že je to hysterie a nesmyslný alarmismus… Pravda je přesně uprostřed a jsem si jist, že u nás to té myšlence uškodilo, ne pomohlo,“ dodává v Interview Plus.

Nedávno se v zemích visegrádské čtyřky dělal průzkum veřejného mínění na téma klimatické změny a globálního oteplování, a vyšli jsme jim jako nejskeptičtější národ.

Podle Brabce za to může minulá politická garnitura v čele s ODS, „která mezi alarmismus a šílení Zelení dávala rovnítko. To je ale škodlivé, protože se nepochybně řada změn klimatu děje a má na to vliv i činnost člověka. Ale totální popírání je opravdu chyba.“

Greta odradí ty neutrální

Pokud bychom to ale vzali teď, po vystoupení 16leté Grety a dalších „utras“, kteří se ve světě začínají objevovat a chtějí si změny vynucovat někdy až krajními prostředky, tak to podle ministra „tu neutrální část veřejnosti, která není příznivcem záchrany našeho ekonomického růstu za každou cenu, a ani krajního přístupu k ochraně životního prostředí, vynulovali, odradili… Řekl bych, že se nám v posledních pěti letech podařilo neagresivně upozorňovat na to, že tady už klimatická změna je. A že má dopad i na Česko v podobě sucha a ztráty lesů.“ 

„Kdyby se ale začala společnost dělit na staré a mladé a začaly další hysterické scény,… to by bylo skoro katastrofální. Nijak by to nepřispělo ke globální dohodě. Musíme si říct, změna tady je, a adaptační opatření jsou hrozně důležitá, ale vyžadují konsensus celé společnosti. Napříč politickými stranami,“ tvrdí Brabec. 

hlavní znečišťovatelé v Česku (dle údajů ministerstva životního prostředí)

Co konkrétně plánuje naše vláda? Chce i Česko být v roce 2050 klimaticky neutrální? Už jen výměnou kotlů v rámci kotlíkových dotací se podle ministra daří snižovat emise CO₂.

Důležitější je prý zlepšování ovzduší snížením výrazného množství karcinogenů, které vznikají právě nedokonalým spalováním v domácnostech. Třetím důsledkem výměny domácích kotlů je i nový zdroj tepla s daleko levnějším provozem.

Ani jedno auto na silnici...

„Abychom se přiblížili uhlíkové neutralitě, jestli to bude v roce 2050 nebo později, to těžko říct, tak jsme si udělali jakýsi obrázek, jak by měla naše země vypadat. A to ‚jen‘ kdybychom se chtěli dostat na 80 % úspor emisí CO₂ (proti stavu v roce 1990). Ono by nás totiž čekaly opravdu revoluční změny,“ vysvětluje.

Například by na české silnici nesmělo být už ani jedno auto na benzín, naftu, ale ani na CNC a další plyny, které mají nemalou uhlíkovou stopu. Kromě osobní dopravy by musely být kompletně „na elektřinu“ autobusy, vlaky a další přeprava.

„Musela by proběhnout i dramatická změna průmyslu s tím, že by některá odvětví zanikla úplně. Třeba ocelářství, část chemického průmyslu, výroba cementu apod. To všechno jsou energeticky a emisně velmi náročné obory.“ A ministr životního prostředí pokračuje.

„Česko má dnes 0,2% podíl CO₂ na celosvětových emisích. Evropa pak zhruba 9 %. To nejhorší, co by se mohlo stát, že kdyby se EU snažila být za každou cenu lídrem a uhlíkově neutrálním kontinentem, tak asi zavřeme (nebo omezíme) celý náš průmysl, který je ale v rámci emisí CO₂ teď nejefektivnější. A kdyby si pak jiný kontinent, nebo státy jako Indie, Čína nebo USA tento průmysl převzaly, tak to bude pro planetu ještě horší. Oni by totiž stejné výrobky vyráběli s většími emisemi, než dokážeme dnes my.“ 

Česko podle Brabce plní jak Pařížskou dohodu, tak pod sankcemi i směrnici EU (klimaticko-energetický balíček). Musíme tak do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů minimálně o 40 % (oproti roku 1990).

ČR je dnes až ze 45 % závislá na energii získané z uhelných elektráren a tepláren, podle koncepce energetické soběstačnosti bychom v roce 2040 měli mít stejnou závislost už jen 10%. 

„To děláme a splnit to taky určitě dokážeme. Třeba tím, že budeme postupně odstavovat bloky hnědouhelných elektráren a tepláren, které jsou u nás suverénně největší zdroj těchto plynů,“ slibuje Richard Brabec.

Co ministr dělá (a udělá) s možným zneužíváním kotlíkových dotací na jihu Čech? Proč je na kotlíkové dotace tak hrdý a proč jde o projekt, který bude mít pokračování v dalších zemích? Jak chce ministr donutit soukromé provozovatele uhelných elektráren jednoduše zavřít provoz? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Spustit audio

Související