Gottwaldův lékař Haškovec za ním chodil na recepcích a bral mu číše. Po jeho smrti byl odsouzen

Vladimír Haškovec
Vladimír Haškovec

Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z pomyslných výšin se může dotyčný velmi lehce dostat dolů a může skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce.

Známý český psychiatr, neurolog a vysokoškolský učitel, také prorektor Karlovy univerzity a přednosta Ústavu pro výzkum mozku pocházel z lékařské rodiny. Jeho otec byl zakladatelem české neurologie jako samostatného oboru medicíny.

Klement Gottwald byl řečník nadaný od boha, soudí jazykovědec

Klement Gottwald

Před 70 lety se moci v Československu chopili komunisté. V jejich čele stál Klement Gottwald, první poúnorový předseda vlády. Komunisty podporovala tenkrát nezanedbatelná část obyvatelstva, a to i díky Gottwaldovým řečnickým schopnostem. Doklady o tom v podobě mnoha hodin záznamů jeho projevů uchovává Archiv Českého rozhlasu.

Vladimír Haškovec působil v několika pražských nemocnicích, v období protektorátu se zapojil do  komunistického protinacistického odboje a po prozrazení celé skupiny jen šťastnou náhodou unikl smrti.

Bral Gottwaldovi alkohol

Po válce působil ve Vinohradské nemocnici spolu s Ladislavem Haasem. Ten byl osobním lékařem Klementa Gottwalda. Ve funkci ho na jaře 1945 vystřídal právě Haškovec, prý byla ze strany vedení Komunistické strany Československa poptávka „po docentovi nebo profesorovi“. Možná ale, že se hodilo i to, že byl psychiatr a neurolog, protože zdravotní stav Klementa Gottwalda byl – eufemisticky řečeno – nedobrý.

Jak uvádí Miloš Vojtěchovský v knize Jak stonali mocní: „Podle svědectví byl Klement Gottwald prudké a výbušné povahy a často působil strach… Byl často opilý. Za jeho krátkého vládnutí bylo po roce 1948 vyneseno Státním soudem s jeho souhlasem 230 rozsudků smrti, z nich 178 bylo vykonáno. Více než 27 000 osob bylo odsouzeno k dlouholetým trestům. Nakonec poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších stranických funkcionářů. Postupně ztrácel smysl pro realitu, izoloval se od lidí a od života.“  Výčet jeho chorob byl rozsáhlý, od alkoholismu přes syfilis k srdečním obtížím, psychické nevyjímaje. 

Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem a řečnil i opilý

Klement Gottwald při projevu v únoru 1948

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky…“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov, Klement Gottwald, toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.

Haškovec se snažil, co mohl. Ke svému pacientovi docházel několikrát měsíčně, léčil ho a dokonce „při recepcích na Hradě za ním chodil a bral mu číše,“ píše Miloš Vojtěchovský. K povinnostem osobního lékaře patřilo také předávat informace druhému muži ve stranické hierarchii. A tím byl Rudolf Slánský.

Od zatčení k rehabilitaci

Právě to se stalo osudným také doktoru Haškovcovi. V rámci hledání vnitrostranického nepřítele, kdy byl Slánský spolu s dalšími zatčen v listopadu 1951, nastalo další kolo označování viníků. Dne 17. května roku 1952 byl Haškovec, který už více než půl roku u Gottwalda nepůsobil, přepaden ráno nedaleko svého bydliště a odvezen estébáky do vězení. 

Nejrůznější tlaky, výhrůžky a nekonečné výslechy, kombinace psychického a fyzického násilí, typické pro politicky vykonstruované procesy v komunistickém Československu, přinesly své ovoce. Jak v roce 1968 Haškovec sdělil novináři redakce Mladého světa: „Byly to nejhroznější pocity v mém životě, že nám vyšetřovatelé stále opakovali, že se máme přiznat – že to po nás žádá strana.“

Rok 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená

Stokoruna s Klementem Gottwaldem

V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989 (což byla mimochodem neděle).

Vladimír Haškovec rezignoval. Čteme-li tehdejší výslechové protokoly, mrazí z toho člověka po zádech i dnes. Tíže, ze které nebyla cesta ven… Na svůj vlastní proces si pak ještě více než 1,5 roku počkal v samovazbě, to už bylo celé tzv. Slánského spiklenecké centrum odhaleno a potrestáno. Vladimíra Haškovce odsoudili v dubnu roku 1954 (to už byl Klement Gottwald po smrti) za údajné spolčení k útoku na ústavního činitele.

Přeložíme-li si to, tak prý záměrně špatně léčil Klementa Gottwalda, usilovat ve spolupráci s Rudolfem Slánským o jeho život nejrůznějšími způsoby. Po ročním věznění byl podmínečně propuštěn a také začala jeho několikaletá snaha o rehabilitaci. Ta přišla v roce 1960, na akademickou půdu se však už nikdy vrátit nemohl. Do konce svého života zůstal přesvědčeným komunistou.

Pořad Stačilo být osobním lékařem Klementa Gottwalda a člověk skončil ve vězení?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem byl historik Jan Kalous. 

Spustit audio

Související