Gita Zbavitelová: Možné následky Trumpova rozhodnutí umožnit tureckou operaci proti syrským Kurdům

Jeho oznámení šokovalo demokraty, jeho republikánské spolustraníky i americké spojence v čele s Kurdy, které Turkům vydal na milost a nemilost. Prezident Erdogan chce proti nim zakročit už dlouho; označuje syrsko-kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) za teroristy a obviňuje je z neexistujících útoků na turecké pozice.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Turecká invaze v Sýrii destabilizuje region a zvýší migrační tlak na Evropu

Spojené státy přitom v srpnu turecké invazi zabránily, když se s Tureckem dohodly na společném vybudování takzvané bezpečné, 30 kilometrů široké zóny u tureckých hranic. Kurdové se podvolili, stáhli z vytyčeného území těžké zbraně a zrušili své obranné pevnosti, aby se invazi vyhnuli.

Mají své zkušenosti – Turci k nim vpadli už dvakrát, v roce 2016 a vloni. Spolu se svými spojenci vyhnali z domovů na 300 tisíc Kurdů, zničili nebo zabavili jejich domy a majetek a nastěhovali do nich Araby z jiných částí Sýrie. V okupované oblasti se dodnes bezdůvodně zatýká a lidé beze stopy mizí. Erdogan chce Syřany usídlit i v plánované bezpečnostní zóně; v Turecku jich má přes tři a půl milionu.

Kurdské  Syrské demokratické síly (SDF) jsou nejspolehlivějším americkým spojencem v syrské válce a nejúčinnějšími bojovníky proti Islámskému státu; bez nich by džihádisté poraženi nebyli. V bojích padlo na 11 tisíc Kurdů, zatímco americké ztráty byly díky jejich nasazení mizivé. Právem se teď cítí zrazeni. Trumpovo rozhodnutí označili za podraz.

Trumpovo unáhlené amorální rozhodnutí

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Turecko je formální spojenec Západu, hrající vabank s ruskými zbraněmi

Trump dokonce prohlásil, že si „Kurdové musí pomoci sami“, a naznačil, že jejich podpora je příliš nákladná. Jediným telefonátem s Erdoganem povolil  invazi do cizí země a začal Američany z oblasti okamžitě stahovat.

Reakce byly výhradně odmítavé. Trumpovo rozhodnutí zaskočilo i jeho vlastní poradce; prezident je očividně s nikým nekonzultoval. Když ale zjistil, jak malou má podporu, začal couvat – pohrozil Turecku, že ho „hospodářsky zničí, jestli překročí meze“, a tvrdil, že Kurdy neopustil. A Turecko mezitím dokončilo přípravy k invazi.

Kurdové prohlásili, že budou svůj stát Rojava, který si v syrské občanské válce vybojovali, bránit všemi prostředky. Varují, že vypukne regionální válka podél celých 600 kilometrů dlouhých syrsko-tureckých hranic, a ta ohrozí i tábory se zajatými členy Islámského státu. Bránit Sýrii před zahraniční invazí hodlá i režim Bašára Asada, a turecký záměr kritizoval dokonce i Írán.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: USA mohou a měly by zachránit syrské Kurdy před Turky

Trumpovo prohlášení pobouřilo i jeho nejoddanější stoupence, jako je senátor Lindsey Graham, který Turecku pohrozil zavedením sankcí, jestli invazi podnikne. Otřáslo také důvěrou všech amerických spojenců a znepokojení vyjádřila Evropská unie i OSN.

Nového konfliktu a zmatků mohou využít zbytky Islámského státu, který má v regionu stále hodně ozbrojenců. Kurdové varují, že zajatci budou moci uprchnout, spojit se se zbytky džihádistů, kteří se přeskupují v severním Iráku, a znovu obsadit některá území. V kurdských táborech je až 20 tisíc ozbrojenců a 74 tisíc jejich žen a dětí. Kurdské úřady ve středu vyhlásily všeobecnou mobilizaci a podle britských Timesů už Kurdové povolávají do zbraně i jednotky střežící tábory.

Turecká invaze možná Kurdy přinutí spojit se se syrským režimem anebo s Ruskem; syrská vláda je už ke spolupráci vyzvala a Kurdové ji zvažují.

Čtěte také

Jan Fingerland: Čeho se dočkají Kurdové? Ničeho

Následky invaze však mohou být nedozírné i pro Turecko – celý konflikt se může přelít i na jeho území. Analytici také zpochybňují americké tvrzení, že se Turecko „postará“ o zajaté členy Islámského státu na kurdském území. Není vůbec jasné jak – a navíc je známo, že Ankara s džihádisty dlouho spolupracovala a umožňovala jim přechod hranic do Sýrie.

Rozhodnutí Donalda Trumpa šokovalo i jeho největšího obdivovatele Izrael, který amerického prezidenta považoval za svou nejpevnější oporu; když ale zradil Kurdy, může zradit i Izraelce.

Turecká invaze a následná válečná vřava poslouží jeho největšímu nepříteli Íránu, který se už dlouho snaží vybudovat koridor z Teheránu přes Irák a Sýrii až ke Středozemnímu moři v Libanonu se základnami a sklady zbraní proti Izraeli. Izraelská armáda mu tento plán už řadu let maří leteckými údery. Američtí vojáci a kurdští bojovníci zatím stojí plánovanému koridoru v cestě, ale jestli odejdou, bude volná a hrozba Izraeli výrazně vzroste.

Gita Zbavitelová|foto: Khalil Baalbaki

Přestože z plánované zóny zatím údajně odešla nanejvýš stovka amerických vojáků a ostatních zhruba tisíc v ní zůstalo, škoda už byla napáchána. Trumpovo unáhlené amorální rozhodnutí patří k nejhorším, jaké v zahraniční politice udělal. Poškodilo pověst, důvěryhodnost i odstrašující sílu Ameriky a nahlodalo její postavení silného světového hráče. Jestli Washington Ankaře v invazi nezabrání, padnou kurdské oběti na Trumpovu hlavu. A nová válka, která v Sýrii vypukne, se může vymstít i Americe.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu