Thomas Kulidakis: Turecká invaze v Sýrii destabilizuje region a zvýší migrační tlak na Evropu

Turecká obrněná vozidla hlídkují na hranici se Sýrií
Turecká obrněná vozidla hlídkují na hranici se Sýrií

Turecký prezident opět prokázal smysl pro černý humor. Plánovaná invaze do severní Sýrie dostala název Fontána míru

Její výsledek ale nemůže být nic jiného než pravý opak. Nová válka, destabilizace regionu a zvýšení počtu migrantů mířících primárně přes Řecko do Evropské unie. Následky tisíce kilometrů vzdáleného vývoje tak pocítíme i v České republice.

Cílem oznámeného vojenského avanturismu Ankary má být údajně zajištění bezpečnosti a návrat až dvou milionů syrských běženců do Sýrie. Vzhledem ke skutečnosti, že v severní Sýrii jsou přítomné kurdské jednotky, lze těžko očekávat hladký postup tureckých ozbrojených sil. Kurdové už dali najevo odhodlání bojovat.

Právo zasáhnout si vyhradila také oficiální syrská vláda. Prostřednictvím svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN vzkázala, že všechny cizí jednotky na území Sýrie jsou okupanti, kteří musí odejít, i kdyby je měla vyhnat násilím.

Na mysli zcela jistě neměla ruské jednotky, s jejichž podporou čistí provincii Idlíb od svých nepřátel. Vyjádření směřovalo proti Spojeným státům americkým a Turecku.

Silná zahraniční politika EU

Washington už své síly stahuje, aby se nedostal do konfliktu se svým nominálním přítelem z NATO Tureckem, které chce hlavně vyhnat Kurdy. Chování Spojených států je zrada vůči kurdským spojencům, kteří se velmi zasloužili o porážku samozvanců z Islámského státu. Napříště si každý rozmyslí, jestli Američanům vojensky pomáhat.

Turecký plán na vytvoření bezpečnostní zóny sahající 30 kilometrů do syrského vnitrozemí je maskovaný snahou vytvořit zázemí pro syrské běžence, kterých je v Turecku přes tři a půl milionu.

Touha uprchlíků vrátit se do Sýrie, notabene do bojující zóny pod tureckou kuratelou, je vidět už teď. Turecko je z ostatních částí země přesouvá na jih, odkud se dotyční snaží dostat přes Řecko do Evropy.

Než aby riskovali další bomby padající na jejich hlavy, riskují smrt podobně, jako k tomu došlo v neděli v noci. Syrský člun ztroskotal na jihu země a utopilo se 2,5leté dítě. Do Řecka a tím pádem do Evropské unie v posledních týdnech připlouvají stovky běženců denně. Pokud Turecko spustí svou ofenzivu v Sýrii, počty migrantů se asi těžko sníží.

Podle OSN je jich nejvíc od roku 2016. Může se ovšem brzy zopakovat stav roku 2015. Na řeckých ostrovech i v rámci unijních institucí je přitom každému zřejmé, že v takovém případě by se situace naprosto vymkla kontrole. Už stávající tlak způsobil další naléhání na poskytnutí dodatečných lidských i finančních zdrojů ke kontrole migrace.

Téma se dostalo i na unijní summit 17. a 18. října, kterému měl původně dominovat hlavně brexit. Můžeme očekávat další debatu o přerozdělování běženců a hádky, kdo je více nebo méně solidární.

Turecké invazi do Sýrie by mělo světové společenství zabránit za každou cenu a všemi prostředky. Další nebezpečí totiž je, že se na svobodu dostanou tisíce příslušníků takzvaného Islámského státu. Teď je vězní Kurdové.

Thomas Kulidakis

Evropská unie by také měla pochopit svou chybu a slabost. Na vývoj v Sýrii nemá faktický vliv, jen bezmocně sleduje, jak tamní situace ovlivňuje její stabilitu. Sliby nové šéfky Evropské komise zajistit bezpečí obyvatelům unie a zvládnout migraci není možné dodržet bez silné společné zahraniční politiky členských států.

Autor je komentátor Českého rozhlasu