Gita Zbavitelová: Izrael vstupuje do třetí vlny koronaviru

Po uspěchaném otevření podniků po první celonárodní karanténě na jaře, které vedlo k rychlému růstu nových případů, byl tentokrát kabinet opatrný. Restrikce začal uvolňovat velmi pozvolna a až po měsíci všeobecné hibernace v polovině října, kdy počet nově nakažených klesl na pouhých 400 denně a reprodukční číslo na 0,7.

Čtěte také

Jan Fingerland: V čem se covidový Izrael (také) podobá Česku

Podniky i školy se otevíraly pomalu a až v první třetině listopadu přišly na řadu obchody a restaurace s omezením počtu návštěvníků nebo hotely v Ejlatu a u Mrtvého moře pro hosty s negativním testem. Izrael otevřel ekonomiku úplně až tuto středu a poslední žáci – sedmých až desátých tříd – se do škol vrátili teprve v neděli, tedy po více než dvou měsících.

Reprodukční číslo nesedí

Česko se otevřelo, když denní přírůstek překračoval 4500 a pozitivních bylo 20 procent testovaných. Izrael, který má podobný počet obyvatel jako my, naopak při těchto číslech uzavřel v půlce září celou ekonomiku. Nikdy nedosáhl počtu 5000, a už vůbec ne pak 6400 jako Česko. To má dnes celkem přes 560 000 případů oproti 350 000 v Izraeli, kde je navíc jen necelých 16 000 aktivních, u nás přitom skoro čtyřnásobek. A zatímco v Česku zemřelo přes 9200 lidí, v Izraeli třikrát méně. Největší údiv vzbuzují nesrovnalosti kolem reprodukčního čísla – Izrael udával 1,2 při 1500 nově nakažených denně a necelých třech procentech pozitivních případů, Česko ovšem hlásí 1,1 při 6400 nakažených a sedmadvacetiprocentní pozitivitě.

Čtěte také

Lockdown v Izraeli vs. nová opatření v Česku? Izraelci zemi „zavřeli“ už při 6 tisících pozitivních, všímá si redaktor

Počet nově infikovaných začal koncem listopadu znovu pomalu růst a v posledních dvou týdnech se zdvojnásobil. Izraelci rádi cestují, zhruba dvě procenta se z ciziny vrací s infekcí a podle izraelské televizní stanice dvě třetiny navrátilců nedodržují povinnou karanténu.

Ve středu přibylo přes 1800 případů a pozitivita stoupla na 2,6 procenta, a protože ve čtvrtek večer začal osmidenní svátek Chanuka, kdy bývá rušnější společenský život, chtělo ministerstvo zdravotnictví zavést omezení pohybu. Po dvoudenním jednání a nesouhlasu většiny ministrů nakonec vláda žádné restrikce nepřijala, ale ministr zdravotnictví varoval, že zavře obchody i školy na celé tři týdny, pokud počet nakažených dosáhne 2500 denně. A kdyby jich bylo 3500, přijde třetí celostátní karanténa. Kabinet je přesvědčen, že začíná třetí vlna nákazy.

Vakcína jako jediné řešení

Jako ostatní země světa se proto Izrael upíná k vakcíně. Ve středu dostal první zásilku od firmy Pfizer a do konce roku má mít okolo čtyř milionů dávek. Ministerstvo zdravotnictví chce začít s vakcinací obyvatel 27. prosince a během šesti týdnů naočkovat dva miliony lidí, ale k tomu zřejmě nebude mít dost zdravotníků. Další problém může představovat nedůvěra k vakcínám – podle průzkumů se mnoho Izraelců bojí, že příliš rychlý schvalovací proces nezaručuje bezpečnost očkovacích látek.

Aby je vláda povzbudila, chce se jako první nechat naočkovat premiér, který očkovaným navíc slibuje „zelený pas“, umožňující bezproblémový vstup na všechna místa a akce, které podléhají omezením. Vláda má už nasmlouváno pět milionů vakcín, tedy dost k naočkování poloviny z více než devíti milionů obyvatel Izraele. Země pracuje i na vlastní vakcíně, ale ta je teprve v první fázi testování a nebude připravena k použití dříve než v létě.

Vakcína bude zřejmě jediný způsob, jak čínský koronavirus přemoci. Izraeli se tentokrát nedá vytknout sebemenší lehkomyslnost, a přesto začal počet nových případů růst, jakmile se opatření maličko uvolnila. Izraelští odborníci jsou přesvědčeni, že třetí celonárodní karanténa je nevyhnutelná, třebaže podle ministerstva financí stojí státní pokladnu v přepočtu více než 37 miliard korun měsíčně.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

K devastaci izraelské ekonomiky možná přispějí i čtvrté předčasné volby v posledních dvou letech. Parlament schválil v prvním čtení zákon o svém rozpuštění, který podpořila i vládní strana Modrobílá kvůli neustálým neshodám s Likudem premiéra Benjamina Netanjahua. Pokud se oba koaliční partneři do konce roku nedohodnou na sporném rozpočtu, Kneset se rozpustí a Izraelci půjdou v březnu znovu k volebním urnám. Šance na dohodu ale ve středu vzrostla – z Likudu vystoupil oblíbený politik Gideon Saar a oznámil založení vlastní strany. A bleskové průzkumy ukázaly, že by Likudu i Modrobílé odčerpala voliče a skončila by ve volbách jako třetí.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu