Gita Zbavitelová: Čtvrtá dávka vakcíny v Izraeli – ano, nebo ne?

26. prosinec 2021

Izraelská vláda schválila doporučení odborného poradního týmu podávat čtvrtou dávku vakcíny lidem nad šedesát let, zdravotníkům a rizikovým skupinám, jimž uplynuly nejméně čtyři měsíce od dávky třetí.

Podle ministra zdravotnictví Nicana Horovice dostupné údaje naznačují, že účinek třetí dávky Pfizeru po čtyřech až pěti měsících zeslábne a riziko nákazy je pak třikrát vyšší než těsně po jejím podání. Horovic ve středu prohlásil, že očkování začne už v neděli, třebaže je musí ještě schválit generální ředitel ministerstva, ale to že je formalita.

Názory se různí

Čtěte také

Přestože čtvrtou dávku doporučila skoro celá poradní komise, jiní lékařští experti se neshodují, zda je to správný krok. Upozorňují, že zatím neexistuje dostatek údajů, a jde proto o „vědecky a lékařsky neopodstatněné rozhodnutí“. I někteří členové poradního týmu připustili, že čtvrtou dávku doporučili „spíše na základě úsudku a celkové situace než pádných důkazů“. Podle nich je situace vážná a na údaje nelze čekat, protože by mohlo být pozdě. Přibývá totiž případů nákazy u lidí naočkovaných třetí dávkou; během jediného týdne stouplo jejich množství z 21 procent nově infikovaných na celou třetinu.

Proti čtvrté dávce vystoupili i tři přední imunologové. Profesor Cvika Granot z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě označil rozhodnutí za „panické, přehnané a zcela nepřijatelné“, protože by mu měl předcházet výzkum. Vláda má podle něj počkat, až výrobci vyvinou vakcínu konkrétně zacílenou na omikron, protože ta stávající je proti němu slabá. Také profesoři Jonatan Geršoni z Telavivské univerzity a Amnon Lahad z Hebrejské nejsou přesvědčeni o nutnosti očkovat čtvrtou dávkou tak brzy, protože „žádná omikronová krize zatím nehrozí“. Podle Lahada nastane katastrofa spíš v důvěře veřejnosti než v nemocnicích. A poradil vládě, aby nejednala „hystericky“.

Nejvyšší odborná izraelská autorita, generální ředitel ministerstva zdravotnictví Nachman Aš, se nakonec přiklonil ke kritikům. Zahájení nedělního očkování čtvrtou dávkou zrušil s tím, že nejprve vyhodnotí údaje z Británie, které naznačují, že omikron způsobuje méně závažný průběh nemoci než delta a senioři většinou nekončí v nemocnici. A dodal, že pokud bude podobných údajů víc, očkování čtvrtou dávkou v této chvíli nepodpoří.

Slábnoucí zájem

Čtěte také

Pochybnosti odborníků by skutečně mohly mít negativní dopad na chuť lidí nechat se očkovat počtvrté během jediného roku. Ani o třetí dávku není v Izraeli překotný zájem – od konce července si pro ni přišlo pouze 45 procent lidí a za poslední dva týdny jen asi 77 tisíc.

Vláda se k očkování čtvrtou dávkou přiklonila v úterý, kdy bylo v zemi potvrzeno necelých 350 případů omikronu, protože očekává prudký růst nakažených – a v pátek jich už bylo 530. Dvě dávky má 63 procent Izraelců, a protože hodně jich dostalo tu druhou před více než pěti měsíci a nepřišli na třetí, má většina obyvatel proti omikronu nízkou hladinu ochrany a 9 procent neočkovaných žádnou. Rychle roste i počet nakažených obecně – zatímco před měsícem jich přibývalo nanejvýš 500 denně, v posledních několika dnech to bylo přes 1400 a celkový týdenní počet byl o skoro 80 procent vyšší než týden předtím. V nemocnicích je však jen necelých 90 vážně nemocných a v Izraeli také umírá nepoměrně méně lidí než u nás – za celou dobu epidemie jich zemřelo necelých 8300.

Rozhodnutí vlády Naftaliho Beneta o čtvrté dávce není jediné, které vyvolává otázky. Mimo jiné zavřela hranice pro zahraniční turisty už tři týdny poté, co je po půldruhém roce otevřela. Přesto do země pouští nejbližší příbuzné Izraelců na svatby, pohřby, obřízky a další rodinné události. Především však nechává cestovat Izraelce. Ti smějí se speciálním povolením navštívit dokonce i země s vysokou nákazou, třebaže po návratu musí do karanténního hotelu, z něhož smějí odejít až po negativním testu.

Gita Zbavitelová

Navíc vláda rozhodla, že bude do země dál pouštět organizované skupiny mladých zahraničních židů na bezplatné pobyty pořádané nevládní organizací Taglit s cílem posílit v nich vědomí židovské identity. Toto upřednostňování vyvolalo ostrou kritiku křesťanských církví v Izraeli, podle kterých vláda diskriminuje křesťany – a skutečně to tak vypadá. V normálních dobách jezdí do Izraele okolo dvou a půl milionu křesťanů ročně, zejména na Vánoce, a teď museli křesťané Vánoce ve svaté zemi oželet už podruhé – nesměli do země ani vloni, zatímco tam bez omezení cestovali američtí ortodoxní židé a studenti ješiv.

Koronavirus, včetně omikronu, má zkrátka spoustu možností, jak se do země dostat.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související