Gita Zbavitelová: Izrael zpřísňuje epidemická opatření pro neočkované

4. říjen 2021

Izrael ještě pořád nezvítězil nad čtvrtou vlnou koronaviru, která vypukla začátkem léta, a vláda proto zpřísňuje opatření, která cílí na neočkované nebo málo očkované. Měla platit od neděle, ale kvůli technickým problémům aplikace vydávající covid pasy vstoupí v platnost nejbližších dnech.

O covid pas přijdou skoro dva miliony Izraelců naočkovaných druhou dávkou, kteří si nepřišli pro dávku třetí. Izrael ji jako jediná země na světě podává všem obyvatelům starším dvanácti let, kteří dostali druhou dávku před pěti a více měsíci.

Podle izraelských vědců chrání třetí dávka před infekcí z 95 procent a proti vážnému průběhu nemoci z 97 procent.

Čtěte také

V neděli ji už mělo skoro 3,5 milionu lidí – více než třetina obyvatel. Všichni ostatní – s výjimkou lidí naočkovaných druhou dávkou teprve v těchto dnech – se budou muset na veřejných místech, včetně restaurací, prokazovat negativním testem na vlastní náklady a policie má potvrzení důsledně kontrolovat. Nové covid pasy budou navíc platit jen půl roku.

Bezinfekční potvrzení ztratí i lidé vyléčení z covidu a musí se nechat naočkovat alespoň jednou dávkou.

A třetí novinkou je, že očkování třemi dávkami nebo negativní test potřebují povinně všichni učitelé, pokud chtějí dál působit na školách. Bez covid pasu nebudou smět vykonávat své povolání ani dálkově, a pokud do školy nepřijdou, nebudou už pobírat plat jako doposud. Podle odhadů se to týká až 80 tisíců učitelů.

Asociace středoškolských pedagogů podala stížnost k Nejvyššímu soudu a vyzvala vládu, aby nové nařízení o dva měsíce odložila, aby se učitelé stihli nechat naočkovat.

Na oslavy je příliš brzy

Návrh ministerstva financí zase požaduje, aby každý zaměstnanec, který odmítá očkování nebo pravidelné testy, musel dát výpověď „z vlastního rozhodnutí“ a následně dostával dávky v nezaměstnanosti jen 90 dní.

Čtěte také

Počet nových případů nákazy však konečně zvolna klesá – ještě začátkem září jich přibývalo až 11 tisíc denně, ale v pátek to už bylo necelých 4400. Množství vážných případů v nemocnicích začalo klesat ze setrvalých skoro 800 teprve před několika dny a v pátek poprvé spadlo pod 600.

Až 90 procent vážně nemocných tvoří neočkovaní lidé anebo ti, kteří dostali druhou dávku před více než pěti měsíci a klesla jim imunita. Prudce stoupl i počet mrtvých, jichž měl Izrael s podobným počtem obyvatel jako Česko až do začátku léta skoro pětkrát méně. Dnes je jich už přes 7700.

Jen v srpnu a září zemřelo přes 1200 lidí včetně několika dětí a těhotných žen, zatímco od dubna do července byly mrtvých pouze necelých 300. Opět jde většinou o neočkované, kteří mají podle vědců až jedenáctkrát vyšší pravděpodobnost, že covidu podlehnou než očkovaní.

Čtěte také

Počet infikovaných výrazně zvýšil zářijový návrat dětí do škol a také ultraortodoxních židů z tradiční novoroční pouti do ukrajinské Umaně k hrobu rabiho Nachmana, který v 18. století založil hnutí braclavských chasidů – pozitivních bylo přes 1400 navrátilců a desítky dalších předložily na letišti zfalšované potvrzení o bezinfekčnosti.

Nejpostiženější komunitou jsou však momentálně izraelští Arabové – přestože jednou dávkou je jich naočkováno celých 70 procent, pro druhou si přišlo o deset procent méně a pro třetí jen třetina.

Odborníci na vzorku více než jednoho milionu Izraelců zjistili, že třetí dávka vakcíny zvyšuje už po dvanácti dnech ochranu před závažným průběhem nemoci až dvacetkrát a proti infekci desetkrát víc než dvě dávky podané před pěti měsíci a dříve.

K dalším poznatkům patří, že neočkovaní lidé mohou čtyřikrát pravděpodobněji než naočkovaní utrpět při covidu zánět myokardu, infarkt, mrtvici, plicní embolii, trombózu nebo poškození ledvin.

Čtěte také

A více než jedenáct procent dětí ve věku tří až osmnáct let, které covid prodělaly, trpí dlouhotrvajícími následky, například neurologickými a kognitivními, poklesem mentálních schopností, špatným spánkem nebo problémy se soustředěním. A desetitisíce dospělých Izraelců a miliony dalších na celém světě mají po prodělaném covidu ještě jedenáct měsíců deformovaný čich, tedy cítí něco, co ve vzduchu není.

Izrael se nově dohodl s Evropskou unií na vzájemném uznávání covidových pasů od začátku října. Ale zatímco Izraelci už všude smějí, jejich země ani po roce a půl žádné individuální zahraniční turisty nepřijímá – jen malé organizované skupinky, jejíž naočkované členy lze snadněji kontrolovat.

Izrael omezením cestovního ruchu přichází o nemalé peníze – v roce 2019 přispěli turisté do ekonomiky více než sedmi miliardami dolarů.

Gita Zbavitelová

Generální ředitel ministerstva zdravotnictví Nachman Aš v pátek poprvé vyjádřil naději, že čtvrtá vlna, která trvala přes tři měsíce, končí. Premiér Naftali Bennett však soudí, že „na oslavy je příliš brzy“; v neděli se po třítýdenních svátcích vrátily děti do škol a situace se opět může zhoršit.

Dvě dávky má dnes přes pět a půl milionu Izraelců, skoro 62 procent obyvatel, a toto číslo už roste jen minimálně – zhruba 800 tisíc lidí způsobilých k očkování vakcínu zatvrzele odmítá. A hlavní epidemiolog Salman Zarka varuje, že se má země začátkem příštího roku připravit na podávání čtvrté dávky.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.