Apolena Rychlíková: Ministryni pro vědu, výzkum a inovace Česko potřebuje. Musí mít plnou podporu vlády a tah na branku
Helena Langšádlová končí ve funkci ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Bývalá místopředsedkyně TOP 09, zastupitelka Středočeského kraje a starostka Černošic podala demisi. A uvedla, že za svou prací si stojí – jen prý neměla lajky a dostatečnou podporu vlastní strany, vládní TOP 09. Může to být pravda, ale otázkou zůstává, jestli si za to paní Langšádlová nemůže částečně i trochu sama.
Patřila totiž k těm nejméně viditelným ministrům, které kdy Česká republika měla. A jakkoliv neměla jednoduchou pozici, veřejnost o jejím působení takřka nemohla vědět.
Čtěte také
Ministerstvo pro vědu a výzkum rozhodně nepatří k těm lukrativnějším, k těm, o které se vládní strany perou a přetahují. Jenže to je právě škoda.
Vláda Petra Fialy se při svém ustanovení ráda zaklínala údajným důrazem na otázku vzdělání – neváhala ho označovat za svou prioritu. Dnes už víme, že to byla jen rétorická hra s veřejností. Skutečný zájem na podpoře vzdělání, natož snad vědy a výzkumu, Fialova vláda nemá.
Bohužel v tom sehrála svou roli právě i Helena Langšádlová, která se za svůj resort nedokázala postavit a také dostatečně razantně nehájila zájmy těch, které měla zastupovat: lidí ve vědě, výzkumu, inovacích. Lidí, kteří se svou prací snaží povýšit českou montovnu na něco jiného: na sebevědomou zemi plnou vzdělaných lidí.
Nechtěné ministerstvo?
Dobře to bylo vidět třeba v situacích, kdy proti vládě a jejím škrtům začali vystupovat lidé z humanitních a společenskovědních oborů, které v jejich snažení dosáhnout alespoň nějak důstojných mezd podpořili i kolegové a kolegyně z jiných pracovišť – třeba z Akademie věd.
Čtěte také
Je sice pravděpodobné, že sama Langšádlová snahy akademiků podporovala, avšak nedařilo se jí vystupovat na veřejnosti tak, aby široká veřejnost mohla lépe pochopit roli a důležitost vědy a vzdělání pro celou společnost. Většinou to zkrátka vypadalo, jakoby ani do své funkce nenastoupila.
Vědci a akademici jsou však k odchodu „své“ ministryně shovívaví – zdůrazňují dle nich dobrou spolupráci a připomínají, že se dnes už bývalá ministryně skutečně snažila hledat peníze pro podporu české vědy. Na stranu Langšádlové se postavili i rektoři a rektorky vysokých škol, stejně tak Akademie věd.
Ti všichni se teď obávají, že jakékoliv investice do vědy, výzkumu a inovací v Česku ustrnou – a to i proto, jakým způsobem vláda hledá, či spíše nehledá, finance v nepříjemně napjatém rozpočtu.
Na vědě, stejně jako na vzdělání, kabinet Petra Fialy šetří. A ačkoliv jsou to právě tyto oblasti, které jsou pro rozvoj země zcela klíčové, nevypadá to, že by se jimi vláda chtěla skutečně zabývat.
Je vlastně škoda, že se TOP 09 za svou ministryni nepostavila, že se nesnažila dělat jí lepší prostor a podpořit ji v jejím snažení.
Helena Langšádlová nebyla zrovna typická ministryně a její agenda byla v mnohém subtilnější – ale o to více důležitá. Když už vláda Petra Fialy toto ministerstvo ustanovila, měla by s ním umět adekvátně pracovat. Takto to vypadá, že se od začátku jednalo o nechtěné ministerstvo, obsazené navíc neviditelnou ministryní.
Česká věda a výzkum si však zaslouží mnohem, mnohem víc.
Autorka je publicistka a dokumentaristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
