Karel Barták: Výsledek prezidentských voleb bude mít větší dopad vzhledem k rostoucí úloze Polska v Evropě
Karel Barták: Výsledek prezidentských voleb bude mít větší dopad vzhledem k rostoucí úloze Polska v Evropě
Prezident republiky nemá v Polsku valné pravomoci; je to do značné míry reprezentativní figura, asi tak, jako u nás. Za určitých okolností však význam tohoto úřadu významně posiluje a stává se symbolickým. Přesně takové okolnosti nastaly kolem nedělních voleb. Půjde v nich do značné míry o to, zda Polsku narostou křídla a bude hrát první ligu v evropské politice, nebo bude nadále kulhat kvůli domácím překážkám.
Předem je velmi pravděpodobné, že na prvních dvou místech skončí kandidát vládní Občanské platformy Rafal Trzaskowski a Karol Tadeusz Nawrocki podporovaný opozičním hnutím Právo a spravedlnost.
Čtěte také
Před zbývajícími 11 kandidáty mají podle průzkumů oba značný náskok. Dá se tedy předpokládat, že ke skutečnému „lámání chleba“ dojde až ve druhém kole plánovaném na 1. června.
Prezident může v Polsku vetovat vládní zákony a vracet je do Sejmu, který prezidentské veto prolomí třípětinovou většinou. Problém je v tom, že dnešní vláda v čele s Donaldem Tuskem takovou většinu v dolní komoře nedá dohromady, což prezidenta významně posiluje. Končící hlava státu Andrzej Duda takto pravidelně maří vládní návrhy zákonů nebo je posílá k ústavnímu soudu, což jejich schvalování významně zdržuje.
Shoda v odporu vůči Rusku
Tuskova vládní koalice si stěžuje, že kvůli Dudovým obstrukcím není schopna naplňovat své sliby a závazky, ať už jde o reformy v justici či kontroverzní právo na umělé přerušení těhotenství.
Čtěte také
Tedy nápravné kroky, které naslibovala v Bruselu a díky kterým Evropská komise odvolala protipolské finanční postihy uvalené na předchozí vládu Práva a spravedlnosti Mateusze Morawieckého. Pokud by v prezidentském úřadu zasedl Karol Nawrocki, bude tato napjatá a mnohdy patová situace pokračovat.
Překotný vývoj v bezpečnostní a obranné politice v Evropě od nástupu Donalda Trumpa vynesl Tuska na politické výsluní. Patří dnes do čtveřice nejvlivnějších evropských lídrů, spolu s francouzským prezidentem, britským premiérem a německým kancléřem.
Jeho silné mezinárodní postavení, umocněné jeho zkušeností s řízením Evropské rady, nepochybně pomáhá prezidentskému kandidátovi Občanské platformy. Poškozuje ho naopak její nevalná bilance ve vnitřní politice.
Čtěte také
Trzaskowski a Nawrocki se zajisté shodnou v odporu vůči Rusku a odmítání jeho agrese na Ukrajině. Tím to však končí. Nawrocki je, v souladu s rétorikou šéfa PiS Jaroslawa Kaczynského, velmi kritický také vůči ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a populisticky nadbíhá stále silnějším protiukrajinským náladám v polské společnosti. Tuskovi vyčítá, že se paktuje s evropskými lídry proti americkému Donaldu Trumpovi.
Právo a spravedlnost líčí Trzaskowského jako intelektuálního liberála, zástupce velkoměstské smetánky, který nerozumí starostem běžných lidí na venkově a v malých městech.
I proto Trzaskowski v poslední fázi kampaně přitvrdil, aby oslovil co nejvíce voličů, na které cílí tradičně Právo a spravedlnost. Odtud slib, že bude například prosazovat snížení podpor pro ukrajinské uprchlíky, ale i polský manévr v Bruselu zaměřený na ztížení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie.
Polské prezidentské volby tak mají větší než domácí rozměr. Jsou také o tom, jak silnou a významnou roli bude náš velký severní soused hrát na evropské scéně v přelomové době. Jejich výsledek tak bude důležitý i pro nás.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
