Francie už není zemí, kde se místo vody pije víno. Teď je to národ pivařů

Navíc pivo poskočilo o 12 procent oproti roku 2021 a z hlediska konzumace se dostalo na první příčku.

Emmanuel Ricard z Ligy proti rakovině potvrzuje, že událost, která se zásadně podepsala na spotřebě alkoholu ve Francii, byla první světová válka.

Na pití alkoholu ve Francii se zásadně podepsala první světová válka.

Během bojů se razila strategie, že se vojákům rozdávalo několika litrů alkoholu denně, zejména vína. Bralo se totiž, že pod vlivem se člověk méně bojí, má větší odvahu, uvolněnou mysl.

Čtěte také

Alkoholismus po česku. Jeho počátky sahají do 18. století, dnes rizikově pije 1,5 milionu Čechů

Po skončení války se vojáci vrátili domů, do různých částí Francie, a v konzumaci vína pokračovali.

„Byli alkoholiky, navykli si pít alkohol víc než před válkou. Stal se z toho zvyk, a to i v regionech, které nejsou historicky vinařskými. Na základě toho vzrostla produkce vína ve Francii, protože stoupla poptávka v těch částech země, v kterých se ale historicky pil mošt nebo pivo. Po dvou světových válkách se tak víno začalo ve velkém konzumovat zcela všude,“ vysvětluje Ricard.

Vojáci byli alkoholiky, navykli si pít víc než před válkou. Stal se z toho zvyk.

„Víno se pilo místo vody. Bylo považováno za nápoj zejména dělníků a manuálně pracujících. Tedy těch, kdo museli fyzicky pracovat, dřít. Panovalo přesvědčení, že víno dodává sílu a energii. Bylo něco jako výživa. Ve chvíli, kdy se ale začaly rozšiřovat kancelářské práce, úměrně tomu začala klesat i jeho spotřeba.“

Čtěte také

Slunce a vítr jsou dvěma hlavními nástroji k získávání soli. Na západě Francie to dělají bez strojů podle původního postupu

Navíc mnoho podniků začalo dbát na to, aby zaměstnanci nepracovali pod vlivem alkoholu. A to hlavně z bezpečnostních důvodů, ale i slušnosti. I to se podepsalo na snížení spotřeby.

Specifikem Francie byl v roce 1991 zákon proti reklamě na tabákové výrobky a alkohol. Ten byl schválen, ale prakticky ihned se začala projevovat alkoholická lobby. Snažili se zdůraznit důležitost pivních výčepů třeba na sportovních utkáních. Takže původní zákaz spojení sportu a alkoholu byl zmírněn.“

Generace prarodičů byla zvyklá pít lahev vína na osobu ke každému jídlu. Mladí už tolik nepijí.

„Zákon o zákazu reklamy na alkohol se zmírnil natolik, že bylo poslední kapkou spojení reklamy na alkohol a s informací o turismu. Reklama se tak věnuje na první pohled tradici, kultuře, ekoturismu nebo gastronomii – nosnou informací je ale alkohol. A tak se postupně reklama opět vrátila a tento zákon byl v podstatě vyprázdněn.“

Čtěte také

Francie zažívá pivní revoluci. Vinařská země se stále víc přiklání k pivu. Trendy jsou i ta z Česka

„Teď ale zažíváme další velkou změnu: generace prarodičů byla zvyklá pít lahev vína na osobu ke každému jídlu. Mladí už ale tolik nepijí – a když už, tak do úplné opilosti. Takže vlastně každý z modelů představuje různý způsob konzumování a rozdílná rizika,“ uvažuje závěrem Emmanuel Ricard.

Jak a proč se Francouzi dostali k pivu? Jak to vnímají vinaři a francouzští sládci? A je zájem o zahraniční značky piv, včetně těch českých? Otázky pro pořad Zaostřeno Marie Sýkorové, poslechněte si sami.