Exředitel E.ONu Záklasník: Čím dál víc firem chápe investice do ekologie jako vratné, ne jako náklad

Za základní evropský přínos Green Dealu, scénáře, jak snížit emise o 55 procent oproti roku 1990, považují experti velký přísun financí, které pomůžou státům Evropské unie zmírnit ekonomické a sociální dopad covidové éry.

„Čím později budeme dělat ekologické změny, tím dražší to bude,“ míní Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Vysoká laťka od firem

Nový kabinet pětikoalice je kritický například k návrhu Evropské komise na ukončení výroby aut se spalovacími motory po roce 2035.

Čtěte také

Expert na emise: Zcela ekologické není žádné auto. Elektromobily se hodí na kratší jízdy

„Ohrozil by existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ uvedl pro CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS).

„Smyslem není nahradit jedno auto se spalovacím motorem za druhé, které by jezdilo na vodík, nebo cokoliv dalšího. Ale zlepšit kvalitu života,“ namítá Romana Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), která se účastní mezinárodních klimatických konferencí.

Romana Březovská|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Dodává, že laťku v ekologických řešeních už nastavily soukromé firmy. To potvrzuje i Martin Záklasník. Podle něj se přístup firem k zeleným řešením zásadně mění, a to nejen v energetice. 

„Je čím dál víc firem, které vnímají investice do ekologie jako jakoukoliv jinou investici. Tedy ne jako náklad, ale jako investici, která se jim někdy vrátí,“ říká bývalý šéf společnosti E.ON a dodává:

„Dělají to ne proto, že to po nich někdo chce, ale že to chtějí samy, protože to chtějí i zákazníci. Některé firmy dokonce říkají, že z toho dělají svoji konkurenční výhodu.“

Čtěte také

Zdroje jsou i dnes. A je třeba je využít pro zvládnutí přechodu na obnovitelné zdroje, věří Špidla

Už několik let si Záklasník všímá nárůstu zájmu o fotovoltaiku nebo o kogenerace, společnou výrobu elektřiny a tepla. Také automobilky si podle něj uvědomují, že nemůžou vyrábět vozy s elektropohonem a zároveň k jejich výrobě používat elektřinu z uhlí.

Upozorňuje, že banky ve svých úvěrových politikách nefinancují, nebo financují významnějším úrokem například uhelné společnosti. Uvádí také příklad španělské banky, která umožňuje klientům měřit si uhlíkovou stopu, zprostředkovává půjčky na kon denzační kotle, fovovoltaiku nebo střechy. 

Uhlí versus povolenky

V novém roce se dá čekat pokračující růst cen energií. Některým firmám se aktuálně vyplácí pálit uhlí za cenu drahých emisních povolenek. „Považuji to za dočasný, nikoliv dlouhodobý jev,“ domnívá se Martin Záklasník. Vysoké ceny vidí jako souhru několika faktorů.

Čtěte také

Martin Bursík: Vláda by mohla garantovat další úvěry lidem, kteří nemají peníze na fotovoltaiku

„Spotřeba se dostala už na předcovidovou úroveň, zdražil plyn a uhlí. Za plynem je třeba vidět i geopolitické důvody,“ míní bývalý ředitel společnosti E.ON. Poukazuje na menší tok plynu přes plynovod Jamal, neplánovanou odstávku jaderných reaktorů ve Francii i rychlejší odchod od uhlí naplánovaný novou vládou v Německu.

Připomíná, že evropské emisní povolenky samotné, jejichž cenu nahoru tlačí i spekulanti, se na vysokých cenách energií podílejí méně než 20 procenty. Nepříznivé momenty v evropské energetice založené na obnovitelných zdrojích může podle něj pomoci vykrýt jádro. 

Daniel Vondrouš|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu vítá, že byznys v ekologických řešeních nastavil vysokou laťku vládám. Čeští politici by ale podle něj měli dokázat víc předbíhat realitu jako jiné evropské vlády, ne za ní pokulhávat. „V Německu vzniká superministerstvo, které má řídit oblast klimatu, energetiky i ekonomiky,“ doplňuje analytička Romana Březovská.

Čtěte také

Životní prostředí na Ostravsku se zlepšilo, ale dlouhodobá zátěž se na lidech podepisuje. A přenáší se i na další generace, varuje lékař

Experti poukazují i na mezinárodní iniciativu, která sjednocuje státy a soukromé subjekty, a chce docílit stoprocentně bezemisního prodejů do roku 2030. Připouštějí ale, že se do ní nezapojily vlivné unijní státy, jako Francie nebo Německo. 

Jaké ekologické dotace a energetické inovace by se hodily pro Česko?  Můžou města zásadněji podpořit chytrou ekologickou politiku státu a byznysu? A jaké změny chystá vláda v roce 2022 v ekologické politice?

Poslechněte si celé Souvislosti Plus s Romanou Březovskou, Martinem Záklasníkem a Danielem Vondroušem. Připravila Martina Mašková.