Eva Turnová: Svět podle Bíny
Během úklidu po vodovodní havárii na chalupě jsem narazila na první CD své kapely nazvané „Happiness is a learned condition“ neboli „Štěstí je naučený stav“. Je to citát mého oblíbeného spisovatele Toma Robbinse, který dál říká, že štěstí nezávisí na vnějších okolnostech a může být i trvalé, stačí se rozhodnout.
Vzpomínám si, že jako děti jsme byli šťastné téměř non stop. Dospělé jsme vnímali jako podivné strojené bytosti, co zkazí každou srandu a tváří se důležitě. To by ani nevadilo, kdyby jim bylo dobře, ale oni se většinou ještě mračili.
Čtěte také
Často jsme se je snažili nějak probrat, ale mračili se o to víc, volali hned policajty kvůli každé prkotině, třeba že jsme na ně z okna vylili trochu vody. Soused Křepela rovnou čekával poblíž vchodu domu s klackem, kterým nás přetáhnul jen proto, že jsme se smáli.
Jako by dospělí žili v nějakém odkouzleném světě, kde člověk musí odevzdat to, co je pro něj nejdůležitější. Ale zase měli peníze, za které se dalo koupit něco, co nám dětem udělalo na chvíli radost. Jelikož my jsme ale žili v kouzelném světě, tak nám bylo stejně nejlíp mimo jejich dosah, když jsme jen tak blbnuli. Byli jsme prostě normálně šťastni.
Vy se ještě usmíváte
Být normálně šťastný se často během života odsune na vedlejší kolej. Einstein to vysvětluje tak, že člověk postupně najede na systém, jako by se zasekl v gramofonové drážce, slyší pořád stejnou melodii, žije v naučených stereotypech, nic ho nemůže překvapit a je unášen k cíli, o kterém moc nepřemýšlí.
Čtěte také
Po volbách mám zase pocit, že větší část lidí chce být normálně šťastná, má odvahu přát si svobodu, takže vlastně není všechno ztracené. Samozřejmě že spoustě lidem zase bude vadit, že přišli o své pseudojistoty v podobě pár stovek k důchodu.
Přijíždím do pražského bytu.
„Jste nějaká vod bláta,“ řekne soused Bína, který minule tvrdil, že Ukrajinci obchodují s lidským masem.
„Na chalupě praskla voda a vytekla mi do chalupy.“
„Víte, že se ani nedivím? Vám je to ale asi jedno, že jo? Vy se ještě usmíváte.“
„No, jsem spokojená s výsledkem voleb.“
„Já ne, protože vy jste s tím generálem zavlekla do naší země novou totalitu.“
Vidím Křepelu s klackem, obličej zkroucený nespokojeností.
„Slyšíte? Říkám budem tu mít totalitu!“
„Já zas říkám, že vás totál lituju.“
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
