Iva Pekárková: Hurá, bělásek!

Čtěte také

Dřív chtěl každý túje, odclonění od sousedů. Dnes mají zahrady přírodnější charakter, říká zahradní projektantka

Zelí rostlo jako z vody, ale jen do výšky, listů na něm bylo pramálo, nemělo cenu je sklízet. Pak všechny čtyři rostlinky vykvetly a K. usoudil, že zelné farmaření není jeho forte.

Zároveň jsme si ale všimli, že některé listy jsou značně ožrané, a na jednom z nich jsme objevili skupinku roztomilých housenek.

Byly to housenky běláska zelného. Samička nakladla vajíčka přesně na tu rostlinu, po které ji kdysi pojmenovali.

Jasně že jsme tam housenky nechali. Když si my lidé na zelí nepochutnáme, proč by si nemohl pochutnat hmyz?

Čtěte také

Nejen Češi, i Angličané jsou vášniví zahrádkáři. Nájemci pozemků ale musí dodržovat přísná pravidla

I letos zelí zůstává na místě. Vykvetlo, vyrostlo na něm pár lístků a na těch si pochutnaly housenky běláska. Teď nám pod okny poletují nejméně čtyři krásní bílí motýli, tančí v mírném letním vánku a vypadá to, že hledají partnery, se kterými by mohli zplodit další potomstvo.

Pochlubila jsem se housenkami i dospělci bělásků na zahrádkářském webu. A víte co? Profesionálnější pěstitelé zelí a jiných plodin, než je můj skoromanžel K., nám nezačali okamžitě radit, jak je máme posbírat, čím je postříkat, zkrátka jak se jich zbavit a jak zajistit zelí proti dalším bělásčím útokům.

Když zahrádkář miluje housenky

Psali: „Krásné housenky. Já jsem je měl taky, na lichořeřišnici. Pár rostlinek trochu ožraly, ale co, vždyť něčím se živit musí.“

Čtěte také

Iva Pekárková: Jste líní zahradníci? Příroda vám poděkuje

Psali: „Mně stihly sežrat úrodu, než jsem se vrátila z dovolené. Neměla jsem z toho radost. Ale když teď vidím ty motýly, tak krásné, tak elegantní, dělá mi to dobře na duši.“

Psali: „Klobouk dolů, že jste se housenek nepokoušeli zbavit. Znám lidi, kteří by to udělali. Pro trochu žvance by zbytečně zabili živé tvory. A víte, jak málo je dnes v Anglii hmyzu? Sotva čtvrtina oproti tomu, kolik ho bylo před dvaceti lety.

K. přehodnotil své zahradnické pokusy. Už si nemyslí, že je mizerný zelný farmář. Je z něj farmář, který s hrdostí pěstuje potravu pro housenky. Usoudil, že bělásci zelní těch pár ubohých lístků potřebují víc než my.

Iva Pekárková|foto:Kateřina Janoušková

A když jsme na zahradě viděli babočku kopřivovou, zaradoval se, že kopřivy, které rostou na opuštěném chodníčku za domem, nezlikvidoval. Předtím si myslel, že je na to líný, dnes ví, že za tím byla touha chránit přírodu. Tu, co nám v Londýně ještě zbyla.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně