Dřív chtěl každý túje, odclonění od sousedů. Dnes mají zahrady přírodnější charakter, říká zahradní projektantka

Čtěte také

Na lednovou svatbu nechtějte pivoňky, míní konceptuální zahradnice. Ve svém květinářství klade důraz na sezónnost

Pro Martinu Fárovou byla cesta k zahradnictví přirozená. „Pocházím z rodiny hospodářů, takže to u mě bylo předurčené už od dětství, kdy jsme se museli věnovat rostlinám v zahradě. Jako děti jsme samozřejmě na zahradě k něčemu měli odpor, ale u mě potom převážil zájem o poznávání rostlin,“ vzpomíná s úsměvem Fárová.

Při studiu se setkala se dvěma osobnostmi, které ji zásadně ovlivnily a nasměřovaly. „Na učňovském zařízení to byl internista docent Sarboch a na Mělnické střední škole profesor František Smýkal. Díky nim mě to bavilo čím dál, tím víc, protože látku neučili z knih, ale předávali ji z vlastní zkušenosti a praxe,“ vysvětluje projektantka.

Jak se projektuje zahrada

Samotná tvorba nové zahrady začíná nejdříve osobním kontaktem a seznámením se zákazníkem. „Nejdříve se telefonicky spojím se zákazníkem a naplánujeme si schůzku. Tam spolu sedíme u stolu, povídáme si o zahradě, o jejich představách a potřebách. Trošku toho člověka musím poznat, abych se dostala do jeho hlavy,“ popisuje začátek procesu Fárová.

Čtěte také

V lednickém parku bych nic neměnil, nemám na to ego. Spíš se snažím zachovat kontinuitu, říká šéf zahradníků

Následují první skica a diskuze nad konkrétní podobou zahrady. „Tam pak vznikají třenice. Něco se jim líbí a něco ne. Často se je z praktického hlediska takovou mírnější cestou snažím přesvědčit k nějakým změnám. No a někdy to projde, někdy ne, to záleží na člověku,“ doplňuje a dodává, že muži častěji preferují perfektní trávník, zatímco ženy dávají přednost keřům a květinám.

Kouzlo ruční kresby

Moderní technologie sice pro design zahrad nabízí sofistikované softwary, ale Martina Fárová nedá dopustit na obyčejnou tužku. „Já dělám návrhy ručně. Je to barevnější, přirozenější a zákazníci to i lépe přijímají. Samozřejmě je nevýhoda, že moderní programy umí vytvořit i vizualizace do budoucna, kde je vidět, jak to za pár let naroste,“ vysvětluje.

Nová zahrada samozřejmě není levnou záležitostí. Fárová ale tvrdí, že je možné cenu mnoha způsoby efektivně ovlivnit. „Doporučuji například investovat do solitérních vzrostlých rostlin, které udělají základ zahrady. Podrost, jako jsou trvalky a trávy, dáme v menších, méně vzrostlých sazenicích. Ty pak lépe zakoření a cena se tím dá pěkně zkorigovat,“ vysvětluje zahradnice.

Návrat k přírodě

Čtěte také

Lék na deprese i Alzheimera. Práce na zahradě není námaha, ale lázně, věří Ferdinand Leffler

Vnímání zahrad i požadavky zákazníků se podle Fárové v posledních desetiletích výrazně proměnilo. „Dříve chtěl každý hlavně odclonění od sousedů. Takže túje. Ty už se dnes moc nepoužívají. Od doby covidu se lidé hodně přeorientovali na soběstačnost, pěstování zeleniny a ovoce a více inklinují k přírodnu,“ popisuje.

Zahrady tak získávají mnohem pestřejší tvář. „Dnes mají zahrady přírodnější charakter. Používají se volně rostoucí, nestříhané keře, ovocné dřeviny nebo květnaté louky místo trávníků. Včelařství a podpora hmyzu a malých živočichů v zahradách jsou u nás na vzestupu,“ dodává Fárová.

Jakým způsobem se při projektování zahrad přistupuje k šetření s vodou a využívání dešťovky? Jaké specifické výzvy přináší zakládání zahrad u moderních betonových vil? A jak se odlišuje práce na historických zahradách? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.