Eva Turnová: Cizí voda v nás

10. leden 2020

Strejda vždycky říkával: „Buď jako voda, která všechno přijme, změní tvar, ale jakmile se vyvíjí tlak na její podstatu, je nepoddajná.“

Teta si nejdřív ťukala na hlavu, ale když teorii podpořil i štramák Bruce Lee, vyšila si na zástěru „Be water, my friend“ a přestala hudrovat.

Čtěte také

Teorie fungovala a já byla nejvíc cool. Když mi učitelka jednu vrazila, její baculatá dlaň se mi zanořila do tváře, aniž jsem prožívala inkasovanou křivdu. Úča se takzvaně nažrala, ale moje podstata zůstala celá. Přijímala jsem citové výlevy dospělých labilů ze všech stran – pevná jako ledová královna.

Jenže o několik let později přišel japonský Masaru Emoto se svou teorií koloběhu vody v nás a strýcovu koncepci značně nabořil. Masaru tvrdí, že voda cirkuluje historií lidstva a má svou paměť. Proto nám jsou blízcí lidé, kterými naše voda už zurčela.

Totálně mě rozhodila představa, že moje studánka nepoddajné podstaty sedá v podobě potu na čelo vypasenému politikovi a zaneřáděná se ke mně vrací. V mém těle může samozřejmě protékat i voda Kleopatřina, ale jak to zjistit?

Vypadá někdo hezky, protože zachytil pár historických kapek z pšíknutí Marilyn Monroe, a někdo nesympaticky, protože vstřebal milionkrát přefiltrovanou slzu Hitlera?

Radši slivovičku?

Čtěte také

Nebudu na to myslet. Jdu do zásilkovny, která mi nedodala vánoční balíček.

„Á vy si jdete pro to info ohledně vaší zásilky.“

„No raději bych tu zásilku.“

„My pro vás máme, bohužel, jen info.“

„A co je to za info?“

„Vaše zásilka tu už není… dáte si vodu?“

„V žádném případě,“ řeknu a přilepím jazyk zpátky na patro.

Kurýr něco říká, já vůbec nevnímám tok řeči a hypnotizuji jeho bonaquu. Sleduji pomyslnou krásu krystalu vody, v němž může být skrytá šifra v podobě sliny masového vraha nebo prezidentova orosení z projevu.

Čtěte také

„Tak radši slivovičku?“ snaží se mě uchlácholit kurýr.

„Jdu si ven zakouřit.“

Nervózně potáhnu z cigarety, přerostlý popel mi uvízne na halence. Něco mi bleskne hlavou. Vracím se dovnitř.

„Dejte mi tu slivovici. Stejně se časem proměníme v popel a prach. Člověk si občas musí přihnout, aby to kruté info nějak splách.“

Autorka je spisovatelka a rockerka

autor: Eva Turnová
Spustit audio