Ekonom Kohout: Zvyšování daní není správná cesta. Příjmy by byly okamžitě utraceny a počítalo by se s nimi i nadále
Přestože koaliční vláda ujišťovala, že daně zvyšovat nebude, kvůli složité rozpočtové situaci zvýšení daní připouští. „Vláda se zavázala, že bude hospodařit zodpovědně a to se neobejde bez zvýšení příjmů státního rozpočtu a tedy zvýšení daní,“ říká místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (za TOP 09). „Zvyšování daní je intelektuálně pohodlná cesta, která ale v našem případě není nutná,“ reaguje ekonom Pavel Kohout.
Ekonom upozorňuje, že výdaje rostou úměrně s příjmy, což podle něj znamená, že jakékoli další příjmy by byly okamžitě utraceny a počítalo by se s nimi i nadále. „Zvyšování daní v tomto případě není ta správná cesta,“ opakuje.
Čtěte také
Za chybu označuje, že za celou dobu trvání České republiky nikdy nedošlo k důkladné hloubkové analýze výdajů.
„O něco podobného se pokoušely různé poradenské sbory vlád nebo ministrů financí, ale nikdy to nedošlo dál než k velmi povrchním jednáním. Bylo by to ale velmi žádoucí, sice je to obtížnější cesta, jak ušetřit, ale slibnější, protože by se odstranilo plýtvání na různých místech.“
Pokud bychom zcela vyloučili navýšení příjmů státního rozpočtu, je nereálné strukturální deficit v horizontu tří až čtyř let snížit.
Luděk Niedermayer
„V českém státním rozpočtu se nedá identifikovat jedna velká položka, kterou bychom jednoduše škrtli, a tím pádem vše vyřešili. Je tam celá řada drobných děr, kterými peníze utíkají a které není tak snadné podchytit,“ vysvětluje.
Souhlasím s tím, že potřebujeme provést revizi fungování státu, nejenom finanční, ale také funkční, reaguje Niedermayer. Konkrétní diskuse ale musí podle něj vycházet z toho, že odhad na strukturální schodek, který není ovlivněn jednorázovými výdaji typu nákladů na ukrajinské uprchlíky nebo na jednorázové finanční intervence v době covidu, je minimálně čtyři procenta HDP.
Čtěte také
„A ještě ho zvětší některé potřebné strukturální navýšení výdajů. Například na obranu. To znamená, že potřebujeme umazat 200 miliard deficitu rozpočtu v horizontu čtyř let. Při pohledu do struktury rozpočtu je ale naprosto nereálné z toho 200 miliard dostat. Je velmi obtížné z toho dostat i 100 miliard. Takže pokud bychom zcela vyloučili navýšení příjmů státního rozpočtu, je nereálné strukturální deficit v horizontu tří až čtyř let snížit,“ naznačuje europoslanec.
Kohout je přesvědčen, že je možné stabilizovat veřejné finance i bez zvyšování příjmů rozpočtu, a to, jak opakuje, důkladným auditem výdajů.
„Nemám důkaz, ale myslím si, že by to tak být mohlo. Protistrana také nemá důkaz, když tvrdí, že to možné není. Nejlepší investice, kterou by stát za daných okolností mohl provést, by bylo najmout kvalifikovaný tým auditorů a provést velmi pečlivou analýzu. Jsem přesvědčen o tom, že by nás všechny překvapily výsledky,“ myslí si.
Jaké daně zvyšovat?
Nevidí prý ani prostor pro zvyšování daní. „Nemám pocit, že bychom platili nízké daně. Když se podíváte na daně z příjmu, ať už jednotlivců, nebo korporací, tam se příliš nedá jet moc nahoru. Pokud se podíváte na DPH, spotřební daně, veškeré daně, které jsou nějak fiskálně důležité, ten prostor byl využit během posledních let nebo desetiletí,“ popisuje ekonom.
Čtěte také
Diskuse podle europoslance není o tom, které daně by bylo hezké zvyšovat, ale které daně jsou nejvíce škodlivé a které zvyšovat nechceme.
„Pro mě je velmi špatný nápad obecně zvyšovat daně z práce, protože jednak to vytváří různé sociální distorze a také různé daňové distorze typu švarc-systému. Zase ale v mezinárodním srovnání máme drasticky podhodnocené například majetkové daně. Není tedy pravda, že naše daně jsou na měřítku všude v červené kategorii, za kterou už je nějaký velký ekonomický problém,“ upozorňuje Niedermayer.
Jednorázové mimořádné daně nabydou formy věčného provizoria.
Pavel Kohout
Úplně jiná diskuse je podle něj o krátkodobých výjimečných daních, které by se měly zavést v reakci na situaci s vysokými cenami energií.
„Je to věc, která probíhá ve světě. Vláda musí v reakci na extrémní nárůst cen energetických surovin přistoupit opravdu k výrazným intervencím do ekonomiky. A bavme se o mnoha desítkách miliard, které rozpočet nemá. A ty je potřeba jednorázovými příjmy pokrýt z tzv. výjimečných, nikoliv sektorových daní, ale výjimečných daní, tzv. windfall tax,“ soudí europoslanec.
Čtěte také
Pokud by bylo nezbytně nutné daně zvyšovat, Kohout by se jednoznačně přikláněl k jednorázovým daním z mimořádných zisků.
„Protože ty mohou mít nějaké ekonomické zdůvodnění a v minulosti byly v různých zemích i vícekrát použity. A to poměrně s úspěchem. Na druhé straně bych i zde byl poněkud opatrnější, protože hrozí, že vstoupíme na tenký led a že jednorázové mimořádné daně nabydou formy věčného provizoria,“ soudí ekonom.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Poradce premiéra: Pomoc s cenami energií jde proti snaze stabilizovat rozpočet. Potřeba je ale obojí
Poprvé se sešla obnovená Národní ekonomická rada vlády, která má přicházet s návrhy kompenzačních opatření a řešení aktuálních otázek v oblasti energetiky a rozpočtu.
-
Vláda neví, kde škrtat, aby to nebolelo. Najít v rozpočtu sádlo není legrace, míní ekonom Skořepa
Michal Skořepa upozorňuje, že veřejné finance zatěžuje uprchlická vlna. Do budoucna to budou rostoucí výdaje na zbrojení, důchodová reforma nebo energetická transformace.
-
David Klimeš: Česko potřebuje protikrizový rozpočet
Teprve od dubna platí aktuální státní rozpočet, protože nová vláda Petra Fialy odmítla rozpočet připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše a měsíce ho předělávala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.