Vláda neví, kde škrtat, aby to nebolelo. Najít v rozpočtu sádlo ale není legrace, podotýká ekonom Skořepa

7. červen 2022

Podle ministerstva financí by schodek státního rozpočtu mohl příští rok ještě stoupnout – a na přibližně stejné úrovni zůstat i v následujících letech. „Na obranu toho návrhu bych řekl, že pokud je tam řada částek oproti letošku ,zaseknutých‘, tak to vlastně znamená jejich reálný pokles,“ uvádí s odkazem na vysokou inflaci ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Je to prostě těžké. My jsme to viděli už letos při snaze  vlády reformovat návrh rozpočtu, který zdědila po Babišově vládě. Jakkoli o tom mnozí z nás mluví, tak když přijde na odkrajování sádla, tak se ukazuje, že není vůbec legrace ho najít,“ dodává.

Všichni víme, co je potřeba, ale je otázka, jestli nás potom lidé zvolí.
Michal Skořepa

Vláda prý sice deklarovala snahu spořit a zmenšovat stát, nyní se zdá, že neví, kde na výdajové straně škrtat, aby to nebolelo.

„Když parlamentem protlačíte příslušné změny zákonů, tak můžete škrtat úplně cokoli. Jde o to, jak říkal Jean-Claude Juncker, že my všichni dobře víme, co je potřeba, ale je otázka, jestli nás potom lidé zvolí v nejbližších volbách,“ podotýká.

Čtěte také

Skořepa připomíná, že nejsilnější vládní strana ODS v minulém období pomohla prosadit snížení daní o zhruba 100 miliard korun.

Tvrdila přitom, že stejnou sumu uspoří: „A teď se ukazuje, že tento domácí úkol, který si sama ODS dala, má potíže splnit.“

V celoevropské srovnání jsou prý v Česku relativně nižší firemní daně, což je vedeno logickou snahou lákat investory. Prostor pro zvýšení Skořepa vidí u daní z nemovitostí, a to progresivně podle jejich hodnoty.

Změna na obzoru

Vedle samotného státního dluhu by měly stoupnout i výdaje na jeho obsluhu. Skořepa k tomu ovšem poznamenává, že veřejné finance se nyní financují staršími dluhopisy a než se do nich promítnou současné úrokové sazby, tak to několik let potrvá.

„To hořké ovoce budeme sklízet v takových jako malých dávkách postupně, řekněme během čtyř až pěti let.“

Čtěte také

Veřejné finance zatěžuje také současná uprchlická vlna, do budoucna to ale budou i rostoucí výdaje na zbrojení, implementace Zelené dohody pro Evropu nebo peníze na důchodovou reformu.

„To je plechovka, kterou neustále odkopáváme po cestě, a bohužel prostě přijde okamžik, který se blíží každým rokem, kdy do toho budeme muset seknout a někde ty peníze nabrat,“ zdůrazňuje.

Výhled pro českou ekonomiku se podle Skořepy velmi rychle mění, firmy pociťují nejistotu a nálada domácností je horší než v dobách koronavirové krize.

Čtěte také

Zároveň se ale zamýšlí nad tím, zda má vláda morální právo brzdit pokles naší životní úrovně na úkor budoucích generací.

A zatímco zvýšené ceny potravin prý budou spíše přechodným jevem, v případě energií budeme muset přejít k alternativním zdrojům.

„Bude to obrovská změna. Budeme se muset smířit s tím, že naše domy budou vypadat jinak. Všude budou solární panely, leckde budou dnem i nocím hučet čerpadla, zateplení mnohým z nás zoškliví fasády,“ vypočítává ekonom.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.