Vláda neví, kde škrtat, aby to nebolelo. Najít v rozpočtu sádlo ale není legrace, podotýká ekonom Skořepa
Podle ministerstva financí by schodek státního rozpočtu mohl příští rok ještě stoupnout – a na přibližně stejné úrovni zůstat i v následujících letech. „Na obranu toho návrhu bych řekl, že pokud je tam řada částek oproti letošku ,zaseknutých‘, tak to vlastně znamená jejich reálný pokles,“ uvádí s odkazem na vysokou inflaci ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
„Je to prostě těžké. My jsme to viděli už letos při snaze vlády reformovat návrh rozpočtu, který zdědila po Babišově vládě. Jakkoli o tom mnozí z nás mluví, tak když přijde na odkrajování sádla, tak se ukazuje, že není vůbec legrace ho najít,“ dodává.
Všichni víme, co je potřeba, ale je otázka, jestli nás potom lidé zvolí.
Michal Skořepa
Vláda prý sice deklarovala snahu spořit a zmenšovat stát, nyní se zdá, že neví, kde na výdajové straně škrtat, aby to nebolelo.
„Když parlamentem protlačíte příslušné změny zákonů, tak můžete škrtat úplně cokoli. Jde o to, jak říkal Jean-Claude Juncker, že my všichni dobře víme, co je potřeba, ale je otázka, jestli nás potom lidé zvolí v nejbližších volbách,“ podotýká.
Čtěte také
Skořepa připomíná, že nejsilnější vládní strana ODS v minulém období pomohla prosadit snížení daní o zhruba 100 miliard korun.
Tvrdila přitom, že stejnou sumu uspoří: „A teď se ukazuje, že tento domácí úkol, který si sama ODS dala, má potíže splnit.“
V celoevropské srovnání jsou prý v Česku relativně nižší firemní daně, což je vedeno logickou snahou lákat investory. Prostor pro zvýšení Skořepa vidí u daní z nemovitostí, a to progresivně podle jejich hodnoty.
Změna na obzoru
Vedle samotného státního dluhu by měly stoupnout i výdaje na jeho obsluhu. Skořepa k tomu ovšem poznamenává, že veřejné finance se nyní financují staršími dluhopisy a než se do nich promítnou současné úrokové sazby, tak to několik let potrvá.
„To hořké ovoce budeme sklízet v takových jako malých dávkách postupně, řekněme během čtyř až pěti let.“
Čtěte také
Veřejné finance zatěžuje také současná uprchlická vlna, do budoucna to ale budou i rostoucí výdaje na zbrojení, implementace Zelené dohody pro Evropu nebo peníze na důchodovou reformu.
„To je plechovka, kterou neustále odkopáváme po cestě, a bohužel prostě přijde okamžik, který se blíží každým rokem, kdy do toho budeme muset seknout a někde ty peníze nabrat,“ zdůrazňuje.
Výhled pro českou ekonomiku se podle Skořepy velmi rychle mění, firmy pociťují nejistotu a nálada domácností je horší než v dobách koronavirové krize.
Čtěte také
Zároveň se ale zamýšlí nad tím, zda má vláda morální právo brzdit pokles naší životní úrovně na úkor budoucích generací.
A zatímco zvýšené ceny potravin prý budou spíše přechodným jevem, v případě energií budeme muset přejít k alternativním zdrojům.
„Bude to obrovská změna. Budeme se muset smířit s tím, že naše domy budou vypadat jinak. Všude budou solární panely, leckde budou dnem i nocím hučet čerpadla, zateplení mnohým z nás zoškliví fasády,“ vypočítává ekonom.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
Související
-
Petr Fischer: Chce ještě ODS být jako toryové?
Pozdně moderní svět připomíná babylonskou věž ideologií, které se navzájem proplétají a ovlivňují, takže je někdy těžké stát na svém, ideologicky jednoznačném názoru.
-
Julie Hrstková: Do penze s kůrkou chleba
Do penze si ušetřete aspoň dva miliony. Základem je pravidelně investovat. Odborníci varují, že když se člověk ocitne na odpočinku, přijde měsíčně o 17 tisíc korun.
-
Petr Holub: Vláda pomáhá, ale jen drobnými
Ceny energií rostou nezadržitelně. Je to tak dramatické, že se žádná evropská země s výjimkou Švýcarska a Finska neodváží spoléhat na obvyklou sociální síť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.