Někteří si sami nepomůžou. Je v našem zájmu je nenechat spadnout do chudoby, věří ekonom Münich

13. květen 2022

Od listopadu se na 22 procent zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 procent svého příjmu a nezbývá jim tak dost na ostatní náklady. „Nevypadá to jako velká změna, ale došlo k ní během velice krátké doby. Jsou za tím stoupající ceny energií, vstupuje ale do toho i například splácení hypoték, to je také náklad na bydlení,“ přibližuje ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI. „A my víme, že růst cen energií zatím jen startuje.“

„Jestliže už na začátku ta rychlost zvyšování nákladů byla velká, tak musíme očekávat, že do konce roku se na trhu s energiemi ještě budou dít věci,“ obává se Münich.

Čtěte také

Lidé a domácí ekonomika nemají rádi rychlé změny, protože nedávají dost prostoru se přizpůsobit. Téměř ze dne na den teď musí rodina zjistit, kde vezme dodatečné peníz na to, co nebyla zvyklá dřív platit. A to je přinejmenším nepříjemné, někdy opravdu hodně nepříjemné.“

„Společnost bude muset velkou část tohoto nárazu vstřebat. Tady se nedají dělat velká kouzla – protože odkouzlit dopady války a covidu nelze,“ říká ekonom.

Hrozí, že se někteří dostanou do pasti chudoby a v lepších časech v ní už zůstanou.
Daniel Münich

Život k nezaplacení (logo)

Důležité je, aby vláda pomohla těm, kteří jsou a budou zasaženi nejvíce. „Protože ti už si nemohou sami pomoci a hrozí, že se dostanou do pasti chudoby a v lepších časech v ní už zůstanou.“

„A je v našem zájmu nenechat lidi do pasti chudoby spadnout, protože pak by to bylo drahé i v budoucnosti,“ zdůrazňuje.

Chudoba se špatně měří

To, co se nazývá chudobu, je relativní míra chudoby a je to vztaženo k nerovnostem v dané zemi, vysvětluje ekonom.

Čtěte také

„Takže chudoba není stejně měřitelná po celém světě, je specifická pro každou zemi a mění se i v čase. Jsou věci, které bereme jako samozřejmé, ale kdybychom se podívali na Ukrajinu v čase před a během války, tak se tam se také měřítka diametrálně změnila,“ přibližuje Münich a dodává:

„My ekonomové měříme chudobu penězi a životní úrovní, takže pozor na to, co je to ten standard. Strašně špatně se to měří a každý člověk má jinou osobní představu o tom, co je a není strandardní.“

Proto jsou dopady nejhorší pro ty, kteří žijí samostatně: samoživitele a samoživitelky nebo sólo důchodce.
Daniel Münich

Evropská definice relativní chudoby je 60 procent mediánového příjmu. „Ale nikoliv majetku. A kdo je pod těmito 60 procenty rozpočítanými na členy domácnosti, tak je považován za chudého. Tak to platilo před příchodem pandemie.“

Inflace, která už přesáhla 15 procent, se také různě dotýká různých typů domácností, připomíná ekonom:

Čtěte také

„A protože je cenový růst koncentrován u nákladů na bydlení a energie a protože pro část lidí je to značná část jejich výdajů, tak tam jsou dopady velké. Bez ohledu na tom, kolik lidí žije v jednom bytě, se stejně musí zaplatit teplo a tak dále.“

„Proto jsou dopady nejhorší pro ty, kteří žijí samostatně: samoživitele a samoživitelky nebo sólo důchodce. To je další věc, na kterou by vláda měla ještě více dbát a pomáhat především těm, kteří jsou dotčení nejvíce a nemohou si pomoci sami,“ doporučuje ekonom Daniel Münich.

Jak velký problém jsou exekuce a co proti tomu, aby do nich lidé spadli, dělá stát? Jak chudoba ovlivňuje výsledky dětí ve školách? Stane se kvůli vysokým cenám bydlení běžným to, že lidé sdílí bydlení? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , oci
Spustit audio

Související