Dvacet let od 11. září? Sledujeme špatnou předehru, jako kdyby se vrátil čas. Pro Bidena je to teď zničující, uvažuje novinář Anýž

„Selhání odhadu situace a nešťastná koncovka v Afghánistánu přišly přesně ve chvíli, kdy rozmach varianty delta opět znejistěl situaci kolem covidové nákazy. I kvůli tomu už Bidenovi klesaly preference a situace v Afghánistánu k tomu jen víc přispěje,“ doplňuje publicista Anýž.

Čtěte také

Biden: Za stažením vojsk z Afghánistánu si stojím. Pokud ale budeme napadeni, odpověď USA bude tvrdá

Připomíná, že vojáci byli v Afghánistánu víc než dvacet let, Biden válku převzal už jako čtvrtý prezident.

„Je pravdou, že Donald Trump by odešel rychleji. Také je pravdou, že Američané odchod ještě před minulým víkendem schvalovali, jeden z průzkumů ukázal až 80procentní podporu. Jenže – když vytyčíte nějakou politiku, tak velmi záleží i na jejím provedení, a to se ukázalo katastrofální,“ myslí si.

Trump by odešel dřív?

Podle původního plánu předchozí administrativy měli američtí vojáci zemi opustit už v květnu. Trump se už také nechal slyšet, že kdyby on vyhrál volby, tak by situace v Afghínistánu nikdy takto nedopadla.

Čtěte také

Západní generálové se nechali v Afghánistánu vodit za nos, země je etnicky rozdělená, hodnotí odborník na islám Pelikán

„Trumpův viceprezident Mike Pence napsal trošku zvláštní komentář v The Wall Street Journal, kde říká, že chyba byla, že neodešli už v květnu, protože kvůli tomu Tálibán zahájil ofenzivu. Ale taky to mohlo být tak, že kdyby prezidentské volby vyhrál Donald Trump a Tálibán věděl, že se bude odcházet květnu, tak i tu ofenzivu by zahájil třeba už v lednu. To v tuto chvíli nevíme,“ míní Anýž.

Publicista se ale domnívá, že Bidena poškodí spíš jeho vlastní tolikrát zmiňovaná zkušenost a praxe v zahraniční politice – byl přes třicet let senátorem a osm let viceprezidentem Baracka Obamy.

Pokud málokdo ví o Afghánistánu tolik jako Biden, tak jak je možné, že to takto dopadlo?
Daniel Anýž

„V pondělním projevu znovu zdůrazňoval, že byl čtyřikrát v Afghánistánu, dokonce řekl, že málokdo ví o Afghánistánu tolik co on. A pokud tedy málokdo ví o Afghánistánu tolik jako on, tak jak je možné, že to takto dopadlo? Vzbuzuje to pocit, že ačkoliv Bidenovou největší devízou v očích voličů bylo, že nebude dělat chaotickou zahraniční politiku, tak si teď ale Američané mohou říct, jestli to není vlastně podobné, jestli to není jedno,“ srovnává Anýž současného prezidenta s jeho předchůdcem.

Možná, že Američané zapomenou

Neúspěch v Afghánistánu je pro Bidena problematický i proto, že se ve Spojených státech v konají v listopadu 2022 volby do Kongresu.

Čtěte také

Jan Fingerland: Je Afghánistán prohrou Západu?

„Pokud se Bidenovi teď podaří dostat všechny americké občany do bezpečí, což je pro něj nejlepší scénář, a pak pokud tam nedojde k útokům, které by znamenaly, že by to musel vojensky řešit, pokud se někde ve světě nebo přímo v USA neodehraje nějaký teroristický útok, o kterém by se vědělo, že jeho základna byla na území Afghánistánu... Tak si dovedu představit, že by to už v kongresových volbách za čtrnáct měsíců nemuselo být téma,“ vypočítává Anýž.  

Kdybychom to vzali jako divadelní představení, jako operu, tak sledujeme špatnou předehru.
Daniel Anýž

Převzetí moci Tálibánem ale bude jistě ve Spojených státech rezonovat už za pár dní, a to při vzpomínce na 20. výročí útoků na Světové obchodní centrum a další cíle z 11. září 2001.

„Kdybychom to vzali jako divadelní představení, jako operu, tak sledujeme špatnou předehru. Biden to myslel dobře, když oznamoval, že 11. září už budou Američané bezpečně pryč a situace v Afghánistánu bude dostatečně stabilizovaná. Tak aby mohl říct: Nebylo to vítězství, ale nebyla to prohra.“

Publicista Daniel Anýž shrnuje: „To už se Bidenovi ale nesplní. Naopak – koukáme na to, jak je Tálibán zpátky v Kábulu, jako kdyby se vrátil čas, což je pro Bidena politicky velmi zničující.“

Celé Interview Plus si poslechněte v audiu, ptal se Lukáš Matoška.