Afghánistán je ještě předmoderní společnost, místním jde hlavně o rodinu, etnikum, míní novinář Zrno

17. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Děti afghánského vojáka, kterého zadržel Tálibán

Ještě na konci července se editor stanice CNN Prima News Matyáš Zrno domníval, že Kábul je pevně v rukou afghánské vlády. Přibližně po dvou týdnech je ale situace diametrálně odlišná a prakticky celou zemi ovládá islamistické hnutí Tálibán. „Spletl jsem se. Rychlost pádu byla dechberoucí,“ uznává bývalý šéf Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru, který po odchodu americké armády ze země očekával jakousi formu symbiózy mezi tamní vládou a Tálibánem. 

„Očekával jsem, že vláda bude v defenzivě, ale že velká města ubrání a vznikne pat, kdy vláda bude ovládat velká města a Tálibán venkov,“ přiznává Zrno.

Čtěte také

Podobně to vypadalo i koncem osmdesátých let, kdy se z území stáhla sovětská armáda, připomíná. „Myslel jsem si, že dokud Američané budou podporovat kábulskou vládu zásobováním, penězi a kontraktory, kteří se starají o vojenskou techniku, tak vydrží.“

Rozklad, k němuž došlo v řádu pouhých dnů, si bude žádat větší zamyšlení a analýzu, tvrdí host Interview Plus Petra Dudka.

Afghánská společnost je předmoderní, hraje tam první roli sounáležitost s rodinou, často ještě i kmenem nebo etnickou skupinou.
Matyáš Zrno

A upozorňuje, že za ochotou afghánských vojenských sil vzdát se bez boje stojí mimo jiné absence sounáležitosti se státem a národem, jak ji známe z vyspělého světa.

Čtěte také

„Je to ještě předmoderní společnost, kde hraje první roli sounáležitost s rodinou, často ještě i kmenem nebo etnickou skupinou. Takže ochota bojovat za něco, jako je stát nebo národ, je tam výrazně menší.“

Představa Západu, že stačí jen vycvičit a vyzbrojit armádu, byla mylná, dodává editor zpravodajské stanice.

Nad budoucností visí otazníky

Jaké životní perspektivy se nyní před Afghánci rozprostírají, závisí podle Zrna také na tom, o kolik smířlivější dnes hnutí Tálibán je.

Čtěte také

„Oni se zatím tváří mnohem konstruktivněji, vstřícněji a tolerantněji než v 90. letech, kdy jejich pravidla byla absurdně přísná – ženy například nesměly opouštět dům bez svého manžela, bylo zakázáno pouštění hudby, televize,“ vyjmenovává.

Vzhledem k tomu, že předák Tálibánu ale v minulých dnech vystoupil před televizními kamerami, dá se předpokládat umírněnější postoj, spekuluje Matyáš Zrno. Je nicméně otázka, nakolik bude vedení schopno prosadit své představy do jednotlivých provincií.

Na Trumpa bych to neházel

Zodpovědnost za Afghánistán si už od dob prezidenta George W. Bushe přehazují rezidenti Bilého domu jako horký brambor. Naposledy ukázala prstem stávající hlava státu Joe Biden na svého předchůdce Donalda Trumpa. Zrno ale upozorňuje, že to přeci jen není tak jednoduché.

Čtěte také

„Každá administrativa se toho chce zbavit a jen čeká na příležitost, aby to bylo s co nejmenší ztrátou tváře. Teď to vyšlo na Bidena, který se to snaží hodit na Trumpa, ale ten by zase mohl poukázat na to, že stahování armády započalo už za jeho předchůdce Baracka Obamy.“

Celý problém je hlubší, domnívá se publicista. „Ukazuje se, že na Blízkém východě nejsou dobrá řešení. A zároveň to nejsou problémy, které je možné úplně ignorovat,“ dodává s tím, že Tálibán nemá globální džihádistické ambice a se značnou mírou opatrnosti lze tedy věřit, že existuje šance na mír.

Balkanolog Matyáš Zrno

Zásadnější problém by mohl nastat případě, že samotný Tálibán nezvládne území kontrolovat. V takovém případě proti němu totiž stojí jediná opozice – ještě extremističtější Islámský stát.

Poslechněte si celý rozhovor Petra Dudka s Matyášem Zrnem.

autoři: Petr Dudek , marz
Spustit audio

Související