Dřív lidé věřili v Boha, dnes věří v ilumináty, je to uklidňující, říká Ladislav Loukota z projektu Vědátor

Po internetu koluje celá řada více či méně přesvědčivých informací o nebezpečí 5G sítí, laboratorním původu koronavirů, ale třeba i to tom, že Země je ve skutečnosti placatá, Američané na Měsíci nikdy nebyli a fotografie Země z vesmíru jsou podvrh. Někteří lidé podobné informace sdílejí jako vtip, jiní jsou o jejich pravdivosti skálopevně přesvědčení. 

Čtěte také

Koronavirus a fake news: Rusko často jen zesiluje už existující fámy, původ dezinformací ale jistý není, říká novinář Soukup

Poslední měsíce mezi nimi vedou teorie o mobilních sítích páté generace a cokoliv, co souvisí s pandemií koronaviru. 

„I to se snažíme ve svých příspěvcích reflektovat. Ale nejsem si úplně jistý, do jaké míry naše články čtou lidé, kteří jsou přesvědčeni o opaku. Většinou je sdílí ti, kteří si myslí totéž. Což je přesně ten problém sociálních sítí – podobně smýšlející lidé tam vidí obsah určený právě pro ně,“ říká Ladislav Loukota, šéfredaktor popularizačního serveru Vědátor a stejnojmenného profilu na sociálních sítích.

Podle něj lidé mají tendenci podléhat konspiračním teoriím proto, že je určitým způsobem uklidňují. „V podstatě je to zjednodušující pohled na svět. Dříve lidé věřili v Boha, dnes věří v ilumináty. Svým způsobem jde o podobný narativ,“ hledá paralelu Loukota.

„Myslím si, že část těch lidí jenom hledá odpovědi. Takže s určitou skupinou se dá nějakým způsobem pracovat pomocí argumentů – ať už pomocí doložených věcí, nebo třeba prostou pravděpodobností. Je pravděpodobnější, že svět je v chaosu, nebo že je všechno perfektně řízené?“ ptá se šéfredaktor Vědátora.

A s trochou nadsázky odpovídá: „Nejsem si jistý, jestli někdo, kdo vedl tým více jak dvou lidí, může být konspiračním teoretikem. Protože představa, že existují týmy o tisíci lidech, kde všichni mlčí a přitom všichni výborně spolupracují, to bych chtěl někdy zažít na vlastní kůži.“

Konspirace pro všechny

Podle Loukoty se nedá říct, že vyšší vzdělání uchrání člověka před konspiračními teoriemi. „Samozřejmě existují i vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří věří v konspirační teorie. Sám taky nějaké znám,“ říká.

Čtěte také

Dezinformace o nemoci covid-19 zabíjejí. Kolik obětí má na svědomí infodemie?

„Vzdělání je získání nějaké odbornosti v nějakém velmi specifickém odvětví. To znamená, že může existovat fyzik, který věří na nějakou konspirační teorii, která nutně nesouvisí s fyzikou. Stejně jako může existovat automechanik, který věří na konspirační teorii nesouvisející s auty,“ dodává.

Autor Vědátora sám sebe popisuje jako mladistvého konspiračního teoretika. „Když mi bylo patnáct nebo šestnáct, měl jsem rád seriál Hvězdná brána. A ty konspirační teorie tomu byly podobné. Říkal jsem si, že by bylo super, kdyby to v reálném světě bylo stejně jako v seriálu. Do jisté míry proto chápu, proč jsou konspirace tak populární,“ přiznává Loukota.

Léčba informací

Seznamování co nejširšího okruhu lidí s novinkami ze světa vědy je podle Loukoty cesta, jak s dezinformacemi bojovat:

„Přesvědčilo mě to, že jsem si zjišťoval víc o tom, jak vlastně probíhá výzkum pyramid, jak funguje kosmonautika nebo jak proběhl let na Měsíc. Nepřesvědčilo mě to, že mi někdo řekl: ‚To není možné, aby pyramidy postavili mimozemšťané.‘ Pokud někdo věří nějakým konspiračním teoriím, nepřesvědčí ho o opaku to, že mu někdo řekne, že nejsou skutečné.“

Právě o takový přístup se společně se svými kolegy snaží na profilu Vědátora.

„Myslím si, že můžou sami dojít k tomu, jaká je realita, pokud zároveň poznají víc o tom, jak funguje věda. Že to není ničí šílený konspirační plán, ale že je to do určité míry chaos. Chceme, aby lidé poznali, jak funguje akademické prostředí. Ne nutně přes kontroverzní témata, ale skrz další objevy,“ uzavírá Ladislav Loukota, šéfredaktor serveru Vědátor.

Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka s Ladislavem Loukotou. Společně probrali také to, jak Vědátor vznikl nebo co na popularizaci vědy pomocí vtipů na sociálních sítích říkají někteří akademici.