Dokument: O hrůzách v Letech svědčí fakta tesaná do kamene

Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní.
Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní.

Internační tábor v Letech nezřídili nacisté pro Židy, ale Češi pro Romy, a to v roce 1942 se svolením říšského protektora Konstantina von Neuratha. Když nacisté na konci téhož roku zahrnuli do „konečného řešení“ vedle Židů také Romy, staly se Lety přestupní stanicí do Osvětimi. Ale byli to Češi, kdo v táboře obstarával provoz i dozor nad zajatci.

V roce sedmdesátiletého výročí uzavření tábora natočili redaktoři Filip Černý a Ivan Studený s dramaturgyní Lenkou Svobodovou unikátní dokument v cyklu Dobrá vůle. Autoři se pokusili prostým, laickým způsobem ohledat snadno dostupné reálie a odkazy přímo v Letech u Písku, ale také v blízkých Mirovicích.

Náhrobky se jmény kojenců a batolat

Běžnému návštěvníkovi památníku v Letech snadno unikne jeden podstatný důkaz o tom, jaké podmínky asi panovaly v táboře. Je totiž k vidění na hřbitově v sousedních Mirovicích. Na jednom místě tam autoři objevili soustředěné hroby s ostatky dětí, které v táboře v Letech zemřely. Jména na náhrobcích s daty narození a úmrtí svědčí o tom, že v táboře mnoho dětí nepřežilo víc než pár měsíců. To jsou fakta, tesaná do kamene, která nepotřebují komplikovaný historický výklad.

Romové ze sídliště Máj na natáčení v Letech u Písku

Autoři mohli k mikrofonu pozvat odborníky, historiky nebo politiky, snad i pamětníky. Místo toho si ale vypůjčili dvě dodávky a zorganizovali výlet za poznáním spolu s partou romských školáků žijících na problematickém českobudějovickém sídlišti Máj. Pořad se soustřeďuje na mladou generaci Romů, kteří znají problémy obyvatel vyloučené lokality, žijí na sídlišti, kde jsou Romové kritizováni, kde není bezproblémové soužití.

Současně s vyprávěním historie tábora v Letech přibližuje dokument reakce dětí. Ukazuje, nakolik jsou náctiletí Romové citliví vůči tomu, co se děje kolem nich. Jaké hlasy z aktuální společenské diskuze k nim doléhají a jak je ovlivňují.

Romské děti bili čeští četníci

Studeného a Černého reportážní snímek z exkurze romských školáků v Letech odhaluje, že děti si spojují romský holokaust výhradně s nacismem a hitlerovským režimem. Nedochází jim, že jejich předkům v Letech nejvíce ubližovali právě Češi. Velitel tábora byl Čech, do dětí tam bušili řemenem čeští četníci a místní obyvatelé se tvářili, že nic nevidí.

Host: Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu

Současné pietní místo v Letech u Písku

Dvacet let seznamoval českou i zahraniční veřejnost s životem Romů v protektorátním táboře v Letech u Písku. Jaké má plány poté, co stát vepřín v Letech vykoupil?

V dokumentu zaznívají i úryvky z knihy sebraných svědectví českých Romů, Tíživé mlčení amerického historika Paula Polanskyho. Autoři komentují i vývoj sporu o areál vepřína, který stojí na území někdejšího tábora.

Český rozhlas Plus uvádí pořad v repríze redigované oběma autory v únoru 2018. Novou verzí reagují tvůrci na aktuální rozvíření diskuze o táboře v Letech. Původní unikátní záznam reakcí mladých Romů na temnou kapitolu historie česko-romského soužití tedy autoři zasadili do kontextu aktuálních událostí. Připomínají odkup vepřína státem za 450 milionů korun a všímají si kontroverzních výroků politika Tomia Okamury. Pokusy o svébytný a problematický výklad historie jsou v pořadu zobrazeny jako deformovaná změť výkřiků prostupující mediální prostor.

Spustit audio
autor: Ivan Studený

Související