Jindřich Šídlo: Neodvolatelný Okamura

8. březen 2018
Jindřich Šídlo

Kdybych to dnes chtěl vzít stručně a poněkud sebestředně, stačilo by ocitovat komentář, který jsem pro Český rozhlas napsal loni v listopadu. Ale stačí jen titulek: Okamura nepatří do vedení Sněmovny.

Samozřejmě, že nepatří a tohle tvrzení nijak nezpochybňuje ani nediskriminuje 538 574 voličů, neboli 10,64 procent, kteří dali Okamurovi a jeho straně (v tomto pořadí) svůj hlas.

Na křeslo ve vedení Sněmovny neexistuje žádný nárok, na rozdíl od práva mluvit ve Sněmovně, interpelovat ministry, hlasovat, předkládat zákony, klidně obstruovat, pít levný alkohol ve sněmovním bufetu, zkrátka všechno, co k práci poslance patří. Jenže Okamura na svém křesle sedí a sedět bude.

Ve středu jej tam udržely spojené síly ANO a komunistů, které ani nepřipustily, aby se o Okamurovi hlasovalo, což ovšem - jak musíme prozradit třeba nepřítomnému ministru Pelikánovi, který se s tím zcela jistě stále nemůže vyrovnat - že se ve skutečnosti hlasovalo a výsledek je jednoznačný.

Tomio Okamura

Je asi pravda, že se s tím někteří poslanci ANO smiřují obtížně, což také hlasitě zdůrazňovali na sociálních sítích. Samozřejmě, že s Okamurou nesouhlasí, samozřejmě, že ho na stupínku ve Sněmovně nevidí rádi, ovšem nechtěli hrát roli ve scénáři sepsaném opozičními stranami. Tak nějak podobně se vyjadřoval například Ivo Vondrák či Martin Kolovratník.

Ano, množná to není lehká situace, ovšem asi bychom měli připomenout všem trpícím, že se do ní dostali za plného vědomí a vlastního záslouhou, když Okamuru do funkce místopředsedy zvolili. Mimochodem, s mnohem menšími rozpaky, než předsedu ODS Petra Fialu, jehož nominace prošla Sněmovnou až napodruhé.

A všichni dobře věděli, co a proč volí. Protože stejné nebo možná ještě mnohem horší věty než ty v lednovém rozhovoru pro DVTV o táboře v Letech pronáší Okamura už dlouhá léta. V roce 2014 kupříkladu pravil, že lidé v Letech umírali tak maximálně na nemoce, které si tam sami přinesli, což tehdy mimochodem znechutilo ministra a poslance ANO Martina Stropnického - stejného Stropnického, který teď hlasoval proti Okamurově odvolání.

Současné pietní místo v Letech u Písku

V roce 2015 zase Okamura potěšil své příznivce historickým exkurzem, v němž jim oznámil, že v roce 1945 žilo v Československu pouhých 10 tisíc Romů, jak záslužně přímo ve Sněmovně připomněl Miroslav Kalousek, který spolu s Pavlem Bělobrádkem přednesli jedny z nejlepších projevů své politické dráhy.

Za prvé Okamurova slova nejsou pravdivá, to není pravda, za druhé argumenovat při minimální znalosti historie, které se snad dostalo i Okamurovi, rokem 1945 může snad jen - Tomio Okamura. Tohle všechno víme a vědí to i ti, kteří Okamuru do funkce zvolili a teď ho v ní fakticky potvrdili.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová vítá premiéra v demisi Andreje Babiše, který se zde zúčastnil pietní připomínky 75. výročí prvního hromadného transportu Romů z protektorátu

Fakt, že to udělali v den, kdy předseda vlády v demisi Andrej Babiš navštívil Muzeum romské kultury, jen dokresluje politickou realitu, v níž žijeme.

Minulý pátek zvolila Sněmova předsedou komise pro dohled nad GIBS komunistu Zdeňka Ondráčka. Za tři dny Ondráček pod tlakem rezignoval. Škoda, že neprokázal lepší nervy. Kdyby o sobě nechal hlasovat poslance, mohl ve své funkci sedět celé volební období.

  • Aktuální dění
  • Komentář