Libor Dvořák: Jak je to s Donbasem
Zástupci Ruska při jednáních s Američany nadutě opakují, že ukrajinská armáda má dva měsíce na to, aby se stáhla z celého Donbasu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva přitom tvrdí, že do té doby jej ruská armáda stejně dobyde, načež si stanoví tvrdé podmínky a bude postupovat dál. Zelenskyj je přesvědčen, že Moskva na to už nemá sílu. Přesto je rozhodnut Donbas Rusku dobrovolně nevydat.
Své odhodlání nevzdat se dobrovolně Donbasu ve prospěch Ruska vyjádřil Volodymyr Zelenskyj na úterním summitu asi deseti šéfů evropských diplomacií v čele s Kajou Kallasovou tak trochu symbolicky v martyrské ukrajinské Buče.
Čtěte také
Tu hned na počátku války dobyli a zmasakrovali Rusové, ale krátce poté ji Ukrajina získala zpět. Lepší místo k podobnému prohlášení si prezident země vybrat nemohl. Mimo jiné tu řekl:
„Zajímavé je, co přitom Rusové tvrdí. Zaskočilo mě, že s Američany mluví o příštích dvou měsících, kdy bude stejně rozhodnuto a oni náš východ dobydou. Takže podle nich mají Ukrajinci pár týdnů na to, aby odešli sami, a pak prý válka skončí.“ Tolik ukrajinský prezident.
Ostudné finále?
Jak uvádějí četná západní média v čele s listem Financial Times, Putin přitom na nedávné schůzce s ruskými oligarchy skutečně prohlásil, že Rusko válku povede až do úplného obsazení Donbasu. Vysvětluje toto své rozhodnutí právě tím, že Kyjev se těchto teritorií dobrovolně vzdát nehodlá.
Čtěte také
Jenže i četní ruští vojenští experti vidí další vývoj konfliktu docela jinak. Například plukovník ve výslužbě Konstantin Sivkov upozorňuje na to, že jakmile se válka příliš vleče, o výsledku nakonec rozhodne ekonomika – a tady je Západ, solidární s Ukrajinou, o řád silnější, a možná ještě o víc.
To prý může pro Rusko znamenat ostudné finále, protože nakonec bude nuceno složit zbraně, aniž dosáhlo kýženého výsledku.
Dál vzdoruje
Zelenského neústupná pozice je naprosto srozumitelná i z vojensko-strategického hlediska: oblasti Donbasu, jež Rusko požaduje, jsou velmi dobře opevněné a dají se tedy v případě potřeby poměrně snadno bránit.
Kdyby se jich Ukrajina dobrovolně zřekla (pro což v tuto chvíli není žádný přijatelný důvod), ocitla by se ve stejné situaci, jako na podzim 1938 předválečné Československo. Proto dál vzdoruje na poli vojenském i diplomatickém a úkolem tak často váhajícího Západu je ze všech sil jí pomáhat.
Dopustí-li Západ její porážku, bude to prohra nejen ukrajinská, ale i celoevropská.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
