Dokud se nezbavíme závislosti na fosilních palivech, bude tu riziko energetické chudoby, soudí Peksa

28. prosinec 2021

Prezident Miloš Zeman sklízí od politiků chválu i kritiku za to, že se ve vánočním poselství opřel do unijní Zelené dohody. Je Green Deal šancí, jak modernizovat českou ekonomiku, nebo ohrožuje sociální stabilitu? „Pokud nebude modifikován, obávám se, že je více hrozbou než příležitostí,“ míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Vidím tam rizika, ale v první řadě to vnímám jako příležitost,“ reaguje jeho kolega z europarlamentu Mikuláš Peksa (Piráti).

Prezidentův návrh vyvázat se z Green Dealu ale není podle Vondry na místě. „Protože Česká republika se k němu přihlásila a podmínky se v zásadě příliš nezměnily. S výjimkou toho, že tady máme energetickou krizi s dramatickým dopadem na cenotvorbu,“ popisuje.

Čtěte také

Upozorňuje ale, že v Bruselu se vede klíčový zápas týkající se schvalování takzvané taxonomie udržitelných nebo zelených financí, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů.

„To znamená soubor jakýchsi opatření, podle kterých budou či nebudou banky a pojišťovny úvěrovat a pojišťovat veškeré ekonomické aktivity. V zápase, který možná bude rozhodnut už zítra nebo začátkem ledna, se vede diskuze o to, jestli se jaderná energie zařadí mezi bezemisní zdroje.“

Pak je namístě se ptát, jestli se z těch závazku nevyvázat, když je v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni plnit.
Alexandr Vondra

„A pokud to Evropská komise neschválí, máme tady usnesení obou komor parlamentu, které v zásadě praví, že závazky, ke kterým jsme se přihlásili, nebudeme schopni do roku 2050 splnit. Pak je samozřejmě namístě se ptát, jestli se z těch závazku nevyvázat, když je v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni plnit. Ale počkejme si nejprve, jak dopadne toto jednání,“ konstatuje europoslanec za ODS.

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra

Jeho kolega z Pirátské strany upozorňuje, že se jedná o vyhlášku Evropské komise, která nemá charakter zákona. „A upřímně řečeno, já bych tuto vyhlášku raději nepolitizoval takovým způsobem, jakým je tady politizována,“ upozorňuje Peksa.

Technikálie?

Podle Peksy jde o technickou věc a jaderné elektrárny i plynovou infrastrukturu bude možné stavět, i pokud v této vyhlášce obsažené nebudou. Pouze to bude mít jiné parametry z hlediska shánění úvěrů.

Čtěte také

„Toto jsou technikálie, do který bych nezabředával. Důležité z celkového hlediska je to, že Česko se už v roce 2016 zavázalo splnit závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody, což je mezinárodní smlouva, která zahrnuje v podstatě všechny státy světa. Green Deal je v podstatě jen takové evropské uplatnění pařížské klimatické smlouvy, všechny státy na světě něco musí mít,“ vysvětluje Pirát.

Green Deal je v podstatě jen takové evropské uplatnění pařížské klimatické smlouvy.
Mikuláš Peksa

Vondra oponuje, že nejde v žádném případě o technickou věc. „Za prvé je to v zásadě povinnost a všechny velké finanční ústavy to respektují. A za druhé je samozřejmě klíčovou otázkou, kolik bude třeba výstavba jaderných bloků stát. A když vám to zatíží obrovskými úvěry, nebo vám to vůbec nebudou úvěrovat, nebudou vám to pojišťovat, tak je to přece úplně o něčem jiném. To není technikálie,“ zdůrazňuje.

Daleko větší dýchací prostor

Vondra upozorňuje, že Německo z ideologických důvodů bude v příštím roce vypínat jaderné elektrárny, což vytváří obrovský tlak nejen na ceny plynu, ale také na delší využívání uhelných elektráren v Německu a tím pádem tlak na růst cen emisních povolenek.

Čtěte také

„Dopady pak vidíme v drakonickém nárůstu nákladů na bydlení, topení, svícení a potažmo i na potravu a dopravu. Je to obrovský problém zejména ve státech, které jsou strukturou svého průmyslu a hospodářství dlouhodobě postavené na uhlíku více než jiné. Týká se to Česka, Polska a koneckonců i Německa, které je ale na rozdíl od nás bohaté a lidé mají v peněženkách větší polštář,“ srovnává a pokračuje:

„Myslím si, že až se budou projednávat jednotlivá opatření, která z Green Dealu vyplývají, musíme si vybojovat daleko větší dýchací prostor, řekněme na deset patnáct příštích let. Je úplný nesmysl, abychom třeba drakonickými opatřeními usilovali o to, že snížíme emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 procent. To prostě není možné,“ soudí.

Mikuláš Peksa (Piráti)

Podle Peksy je ale problém současné energetické krize někde jinde. Připomíná, že Evropa má společný energetický trh, kde se přebytky vyváží a případně dováží z dalších zemí.

„Problém, který momentálně vidíme, je ten, že velká část Evropy vyrábí elektřinu spalováním zemního plynu. A ceny zemního plynu vyskočily od ledna asi o 300 procent. V důsledku toho stoupla i cena elektřiny, která se z něj vyrábí. Vůbec bych do toho nemíchal otázku německého jádra, protože ty na celoevropském energetickém mixu mají minimální podíl,“ vysvětluje.

Čtěte také

Důležité podle něj je, aby si Česko do své vnitrostátní legislativy promítlo myšlenku energetické chudoby a našlo způsob, jak to řešit.

„Protože to nesouvisí nijak s Green Dealem, ale s tím, že máme málo zemního plynu, který žene ceny energie nahoru. A to je prostě situace, na kterou se budeme muset bez ohledu na dohodu připravit do budoucna, protože se může opakovat. My jsme závislí na fosilních palivech. A dokud se této závislosti nezbavíme, tak riziko energetické chudoby tady vždy bude,“ upozorňuje Peksa.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související