Dokud se nezbavíme závislosti na fosilních palivech, bude tu riziko energetické chudoby, soudí Peksa

Prezidentův návrh vyvázat se z Green Dealu ale není podle Vondry na místě. „Protože Česká republika se k němu přihlásila a podmínky se v zásadě příliš nezměnily. S výjimkou toho, že tady máme energetickou krizi s dramatickým dopadem na cenotvorbu,“ popisuje.

Čtěte také

Green Deal je hrůza hrůz. Část lidí už si brzy nekoupí ani auto, obává se Klausův poradce Strejček

Upozorňuje ale, že v Bruselu se vede klíčový zápas týkající se schvalování takzvané taxonomie udržitelných nebo zelených financí, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů.

„To znamená soubor jakýchsi opatření, podle kterých budou či nebudou banky a pojišťovny úvěrovat a pojišťovat veškeré ekonomické aktivity. V zápase, který možná bude rozhodnut už zítra nebo začátkem ledna, se vede diskuze o to, jestli se jaderná energie zařadí mezi bezemisní zdroje.“

Pak je namístě se ptát, jestli se z těch závazku nevyvázat, když je v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni plnit.
Alexandr Vondra

„A pokud to Evropská komise neschválí, máme tady usnesení obou komor parlamentu, které v zásadě praví, že závazky, ke kterým jsme se přihlásili, nebudeme schopni do roku 2050 splnit. Pak je samozřejmě namístě se ptát, jestli se z těch závazku nevyvázat, když je v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni plnit. Ale počkejme si nejprve, jak dopadne toto jednání,“ konstatuje europoslanec za ODS.

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas, Český rozhlas

Jeho kolega z Pirátské strany upozorňuje, že se jedná o vyhlášku Evropské komise, která nemá charakter zákona. „A upřímně řečeno, já bych tuto vyhlášku raději nepolitizoval takovým způsobem, jakým je tady politizována,“ upozorňuje Peksa.

Technikálie?

Podle Peksy jde o technickou věc a jaderné elektrárny i plynovou infrastrukturu bude možné stavět, i pokud v této vyhlášce obsažené nebudou. Pouze to bude mít jiné parametry z hlediska shánění úvěrů.

Čtěte také

Lidé budou přemýšlet, jestli zatopí, nebo si uvaří, obává se dekarbonizace energetiky europoslankyně Vrecionová

„Toto jsou technikálie, do který bych nezabředával. Důležité z celkového hlediska je to, že Česko se už v roce 2016 zavázalo splnit závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody, což je mezinárodní smlouva, která zahrnuje v podstatě všechny státy světa. Green Deal je v podstatě jen takové evropské uplatnění pařížské klimatické smlouvy, všechny státy na světě něco musí mít,“ vysvětluje Pirát.

Green Deal je v podstatě jen takové evropské uplatnění pařížské klimatické smlouvy.
Mikuláš Peksa

Vondra oponuje, že nejde v žádném případě o technickou věc. „Za prvé je to v zásadě povinnost a všechny velké finanční ústavy to respektují. A za druhé je samozřejmě klíčovou otázkou, kolik bude třeba výstavba jaderných bloků stát. A když vám to zatíží obrovskými úvěry, nebo vám to vůbec nebudou úvěrovat, nebudou vám to pojišťovat, tak je to přece úplně o něčem jiném. To není technikálie,“ zdůrazňuje.

Daleko větší dýchací prostor

Vondra upozorňuje, že Německo z ideologických důvodů bude v příštím roce vypínat jaderné elektrárny, což vytváří obrovský tlak nejen na ceny plynu, ale také na delší využívání uhelných elektráren v Německu a tím pádem tlak na růst cen emisních povolenek.

Čtěte také

Přechod k zelené ekonomice se stane, to se nedá odkopnout jako důchodová reforma, varuje investor

„Dopady pak vidíme v drakonickém nárůstu nákladů na bydlení, topení, svícení a potažmo i na potravu a dopravu. Je to obrovský problém zejména ve státech, které jsou strukturou svého průmyslu a hospodářství dlouhodobě postavené na uhlíku více než jiné. Týká se to Česka, Polska a koneckonců i Německa, které je ale na rozdíl od nás bohaté a lidé mají v peněženkách větší polštář,“ srovnává a pokračuje:

„Myslím si, že až se budou projednávat jednotlivá opatření, která z Green Dealu vyplývají, musíme si vybojovat daleko větší dýchací prostor, řekněme na deset patnáct příštích let. Je úplný nesmysl, abychom třeba drakonickými opatřeními usilovali o to, že snížíme emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 procent. To prostě není možné,“ soudí.

Mikuláš Peksa (Piráti)|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Podle Peksy je ale problém současné energetické krize někde jinde. Připomíná, že Evropa má společný energetický trh, kde se přebytky vyváží a případně dováží z dalších zemí.

„Problém, který momentálně vidíme, je ten, že velká část Evropy vyrábí elektřinu spalováním zemního plynu. A ceny zemního plynu vyskočily od ledna asi o 300 procent. V důsledku toho stoupla i cena elektřiny, která se z něj vyrábí. Vůbec bych do toho nemíchal otázku německého jádra, protože ty na celoevropském energetickém mixu mají minimální podíl,“ vysvětluje.

Čtěte také

Nejbližších třicet let bude obtížných až chaotických, říká o zelené transformaci belgický profesor

Důležité podle něj je, aby si Česko do své vnitrostátní legislativy promítlo myšlenku energetické chudoby a našlo způsob, jak to řešit.

„Protože to nesouvisí nijak s Green Dealem, ale s tím, že máme málo zemního plynu, který žene ceny energie nahoru. A to je prostě situace, na kterou se budeme muset bez ohledu na dohodu připravit do budoucna, protože se může opakovat. My jsme závislí na fosilních palivech. A dokud se této závislosti nezbavíme, tak riziko energetické chudoby tady vždy bude,“ upozorňuje Peksa.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.