Dobrý stát nenechá občany ve štychu, my si ale neumíme vládnout, říká ekonom Zahradník

4. srpen 2020

Ekonomika zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí propadla o rekordních 14 procent, podle analytiků ale už máme to nejhorší za sebou. „Za předpokladu, že se pandemie nebude opakovat, tak ano. Třetí čtvrtletí by mělo přinést kýžený obrat,“ míní Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Situace se podle Zahradníka začala měnit v průběhu června, vyplývá to z dat bank, mobilních operátorů a nálad investorů a podnikatelů. Varovná jsou ovšem nejnovější data o opětovném zhoršování epidemie v Česku i celosvětově.

Čtěte také

„Jsem přesvědčen, že se už nebudou opakovat ty absolutní zákazy z března a dubna. Myslím, že opatření budou velmi selektivní,“ očekává Zahradník, který byl mimo jiné v poradním týmu ústředního krizového štábu.

V ideálním případě by měl po razantním propadu následovat výrazný růst – ovšem záleží na tom, v jaké kondici se ekonomika před krizí nacházela. Křivka tak může mít buď tvar písmene V nebo U, v horším případě pak W.

„Nejhorší by bylo L, to bychom se na dně plácali relativně dlouhou dobu. To nám doufám nehrozí, ale je to hodně o stavu mysli. Kdyby převládala pesimistická až depresivní nálada, může do toho některá z ekonomik spadnout. Neříkám, že nutně ta česká,“ uvádí Zahradník.

Dobrému stavu mysli pomůže, když člověk nebo firma má pocit, že je stát nenechal ve štychu. Zvlášť stát, který docela dobře hospodařil a má rezervy.
Petr Zahradník

Krizi ve tvaru W už Česko zažilo po světové hospodářském propadu v roce 2008. Podle Zahradníka lze opakování zabránit správným nastavením daňových úlev a podpory výdajů v klíčových oblastech ekonomiky – a díky relativně nízkému zadlužení si to můžeme dovolit, říká.

Čtěte také

Pomoc potřebným lidem a firmám prostřednictvím programů COVID I, II, III a dalších nebyla Zahradníkovými slovy právě „excelentní“: peníze byly často zablokovány kvůli malicherným důvodům a celý objem prostředků se nepodařilo vyčerpat. Podle ekonoma by na pomoc ekonomice mohl jít až trojnásobný objem prostředků.

Příkladem je prý Německo nebo Rakousko, kde podnikatelům už po několika týdnech přišly na účty řádově desítky tisíc eur, aniž by někdo zjišťoval, zda splňují podmínky a na co peníze využijí. „Když se člověk topí, tak vyplňovat komplikované formuláře mu určitě nepřidá,“ poznamenává Zahradník.

Česko si podle něj mohlo dovolit pomáhat podobně jako třeba Rakousko, stát má ale dlouhodobé problémy s komunikací a funkčností systému. „Zlatá rakouská monarchie proti stavu, který je v současnosti u nás. Není to v ekonomice, je to dané naší mentalitou, obezřetností a omezenou ‚schopností‘ si vládnout. Je to spíš na psychologicko-sociologickou analýzu, do které se nechci pouštět,“ uzavírá ekonom.

Není program Antivirus na podporu zaměstnanosti kontraproduktivní? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Michael Rozsypal , Michael Erhart

Související