Fond obnovy je rouškou pro přechod k zelené ekonomice, ať se to řekne otevřeně, žádá ekonom Pánek
„Fond obnovy nemá nic společného s koronavirem, protože před rokem 2021 z něj nepůjde ani cent. A to už koronavirová krize buďto pomine, anebo na ni budou ekonomiky mnohem připravenější,“ myslí si ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské bude ale společné zadlužení levnější, než kdyby si úvěr braly jednotlivé státy.
Země Evropské unie si rozdělí 750 miliard eur, tedy v přepočtu asi 20 bilionů korun, na zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Evropská komise ovšem odhaduje propad evropského hospodářství o 8 procent HDP a i podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je třeba se z recese proinvestovat – zkušenost z doby před 10 lety prý ukazuje, že z krize se nelze proškrtat.
Čtěte také
„Ty dluhy ale jednou někdo musí splatit,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti na Plusu ekonom Pánek. A dodává, že Unie plánuje splátky do roku 2058. Masivní, centrálně plánované investice označuje Pánek za překonané řešení z 30. let minulého století.
Řadě států by podle něj víc pomohlo například oslabení národní měny: „Italské HDP je dnes na úrovni roku 1999 – je to 20 ztracených let, kdy je země svazována společnou měnou a nesmyslnými hospodářskými politikami. Více by jí pomohla decentralizace a deregulace,“ míní ekonom.
Obnova, anebo přeměna?
Naopak podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Horské je důležité, že se unijní státy shodly na společném postupu a bohatší země jsou ochotné pomoci chudším.
„Společné zadlužení bude ve finále levnější, než kdyby se zadlužovaly jednotlivé státy. Všichni víme, jak velké jsou rozdíly v úrocích mezi Německem a Španělskem. Jde o sdílení dluhů, nákladů a soudržnost v rámci Evropy,“ uvádí.
Pánkem uváděný příklad Itálie je podle ní ukázkou toho, kam vedou pravidelné devalvace měny. „Uměle tím pomáhali ekonomice a výsledkem toho je, že Itálie má v 21. století strukturu ekonomiky, která odpovídá 19. století,“ oponuje Horská.
Nás musí zajímat, jak na tom bude Itálie, Německo, Španělsko a další státy. Nemůže nám být jedno, co se děje jinde, a nechat slabší ekonomiky se v tom plácat.
Helena Horská
Horská obhajuje keynesiánský přístup a oceňuje, že fond obnovy klade důraz na reformy, restrukturalizaci ekonomik, moderní technologie a digitalizaci. A celá třetina prostředků má jít do ochrany klimatu a udržitelnosti.
„Pod rouškou pomoci proti koronaviru budeme přetvářet ekonomiky. To může být rozumné, ale ať se řekne otevřeně, že jde o transformaci na zelenou ekonomiku,“ reaguje Pánek a poukazuje na to, že národní plány na obnovu a přeměnu ekonomik má schvalovat Evropská komise a Rada, státy proto budou muset provádět takovou politiku, jakou si přeje Komise.
Máme věřit tomu, že v Bruselu našli recept, jak ekonomiky dostat z krize?
Martin Pánek
Podle Horské je možné o správnosti zelených investic diskutovat, cílem by ale určitě neměl být návrat do stavu před krizí, protože struktura například české ekonomiky nebyla ideální.
„To je obecná pravda, že po krizi budou ekonomiky jiné. Lidé a podnikatelé ale musí sami zjistit, co bude výnosné – nelze to nařizovat nějakým plánem Evropské komise,“ namítá Pánek – když prý o struktuře ekonomiky rozhoduje vláda, tak to nefunguje. Důkazem je například to, že Evropa v hospodářském růstu dlouhodobě zaostává za Spojenými státy.
Celou debatu, kterou provází Michael Rozsypal, si můžete poslechnout na audiozáznamu.
Související
-
Je do dobrý kompromis, tvrdí Charanzová. Mám nemalé výhrady, shrnuje summit EU Vondra
Premiéři se po dalším maratonu vyjednávání nakonec dohodli. Vzniknout má mimořádný fond 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Česko by mohlo čerpat až 640 miliard.
-
Julie Hrstková: Společné evropské daně, pokus č. 235
V den, kdy obecný soud EU uvedl, že se komisi nepodařilo prokázat, že irská vláda poskytla americké společnosti nepatřičnou výhodu, přišla s návrhy na spravedlivé daně.
-
Ivan Hoffman: Jak rozhýbat ekonomiku
Nemám to z vlastní hlavy, nýbrž z vyprávění dcery, která na ctihodné zahraniční univerzitě před lety absolvovala přednášku, jak funguje tržní ekonomika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.