Do Estonska odcházejí proruští Ukrajinci i protirežimní Rusové, popisuje bývalá zpravodajka v Moskvě Milenkovičová

Tito uprchlíci nejčastěji cestovali vlakem přes okupovaný Krym na jih Ruska, odtud dál na Moskvu a Petrohrad a poté autobusem k hranicím.

Čtěte také

Ukrajinci se snaží pracovat a utrácet jako před válkou. Vědí, že ekonomika musí běžet, říká investor Fiala

„Není to úplně jednoduchá cesta. Zejména muži ve věku, kdy by mohli sloužit v ozbrojených silách, museli absolvovat řadu kontrol a výslechů. Ruští policisté a pohraničníci jim lustrují telefony, ptají se na příbuzné, ti lidé často stráví hodiny a dny na hranicích, než se usoudí, že nejsou předmětem zájmu pro ruské úřady,“ přibližuje.

Motivací pro odchod jsou prý špatné životní podmínky na okupovaných územích i hrozba mobilizace do ruské armády. Jsou mezi nimi ale i lidé z Ukrajinou kontrolovaných území, kteří se neidentifikují s kyjevskou vládou.

„Kritizují kroky Kyjeva a přítomnost jednotek typu Azov v ukrajinských ozbrojených složkách. Ale také lze říci, že jsou rozladění ze situace po tolika měsících bojů. Je těžké soudit, zda viní Moskvu, nebo Kyjev, spíš doufají v ukončení konfliktu,“ dodává.

Nová emigrace

Uprchlíci sympatizující s Ruskem doufají, že se usadí v estonském pohraničí, kde po staletí žije početná ruská menšina, která místy tvoří až 90 procent obyvatel. Část estonských Rusů do země přišla v dobách Sovětského svazu a mnoho z nich dodnes nemá estonské občanství.

Generace jejich dětí už ho ale má, navíc prošla estonským vzdělávacím systémem a muži za sebou mají službu v armádě. To vše ovlivňuje jejich identitu i postoje k Rusku a k válce na Ukrajině.

Čtěte také

Nacisté vstoupili do Pobaltí jako osvoboditelé, to je zkrátka role druhého okupanta, tvrdí historik Švec

„Pak je zde ještě skupina nových emigrantů, kteří uprchli po příchodu Vladimira Putina do Kremlu. Migrační vlna zesílila po začátku invaze, kdy přicházeli lidé natolik šokovaní těmi událostmi, že už nechtěli dál setrvávat v Rusku,“ doplňuje Milenkovičová.

V Pobaltí našli útočiště mnozí ruští novináři a nezávislá média, například odloučená redakce deníku Novaja Gazeta působí v lotyšské Rize. „Nikdo z těch novinářů, se kterými jsem mluvila, se necítí vysloveně v ohrožení. Ale určitě nejsou ve stoprocentním bezpečí. Ruské služby působí i za hranicemi, ať už šlo o bývalé agenty, disidenty, nebo třeba různé čečenské aktivisty,“ uzavírá.

Jak se proměnilo informování o válce v ruských oficiálních médiích? Poslechněte si v Interview Plus.