Divili byste se, jaké nemoci čekají na české turisty i v jižní Evropě, říká epidemiolog Maďar

14. červen 2019

Jak se mohou chránit cestovatelé před zákeřnými chorobami, které na ně číhají v zahraničí a na cestách obecně?

Nová generace cestovatelů objevuje fenomén bezcílného putování napříč kontinenty

Dálka (ilustrační foto)

Server stanice BBC si všímá znovuobjeveného cestovatelského fenoménu – soběstačného putování napříč kontinenty, s minimem zdrojů. Fenomén dostal v angličtině nový název – overlanding, česky „putování po zemi“. Je pro něj charakteristické, že cesta je daleko důležitější než cíl.

„Základem vydařené dovolené je dobře se připravit a nic nepodcenit. Tedy zjistit si zdravotní rizika oblasti a vytvořit si automatismy, které člověk dodržuje,“ doporučil v pořadu Leonardo Plus expert na tropickou a cestovní medicínu Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Za rizikové skupiny cestovatelů jsou prý často považováni „hrdinové“, co všechno znají, ale něco podcení nebo nedocení míru rizika. „Dále jsou to také ti, kteří vyjíždějí za rodinou nebo přáteli do ciziny... Ti mají tendenci podcenit přípravu na cestu.“

Možná by se posluchači divili, jaké exotické nemoci máme v jižní Evropě v typických turistických oblastech, kam jezdí spousta českých turistů... Chikungunya, horečka dengue nebo západonilská horečka... Nemusíme se stresovat, ale je dobré na jihu Evropy, kde se exotické druhy komárů vyskytují, používat repelent.
Rastislav Maďar

Už samotné cestování letadlem je zdrojem mnoha rizik. „U klimatizací na palubě by se měly kontrolovat filtry, ale kdo a jak je kontroluje, to se nikdy nedozvíme.“

„Mnoho lidí také sedá do letadla ne úplně zdravých... Pokud je člověk schopen dokráčet k letadlu, tak to udělá, protože si řekne, že se v teplých oblastech zotaví. Ale to, že v letadle mohou sedět rizikové skupiny populace, těhotné ženy nebo miminka, to ho nenapadne.“

Pokud filtry v palubní klimatizaci nefungují, nákazy se mohou šířit. „Viděl jsem studii, která prokázala, že se viry od nemocného člověka dostaly do celého letadla už za dvě minuty, když filtry nebyly funkční. Navíc se různé patogeny přenáší na vzdálenost dvou metrů velmi efektivně. Uvažte, kolik lidí se k nám dostane na dvoumetrovou vzdálenost, a to nemůžeme ovlivnit.“

Říkám všem, ne jenom studentům na přednáškách: nemůžeme se spolehnout na zodpovědnost jiných lidí, ale musíme chránit sami sebe co nejvíc.
Rastislav Maďar

Jsou popsány přenosy i poměrně závažných infekcí v letadle, připomněl lékař. „Evropští skauti letěli před pár lety na světové setkání skautů do Japonska, tam se nakazili meningokokovou meningitidou a cestou zpátky ještě nakazili paní z Francie, která seděla řadu před nimi.“

Dostat v horách výškovou nemoc je v pořádku. Umřít na ni v pořádku není, vysvětluje lékař

Rastislav Maďar

Čím dál více lidí se vydává za zážitky do vysokých hor. Ne vždy si ale turisté uvědomují rizika spojená s pobytem ve vysokých nadmořských výškách, zvláště s tzv. výškovou nemocí.

Maďar soudí, že cestovatelé jsou „velmi odvážní“ při cestování s malými dětmi. „Víme, jak zranitelný dětský organismus je, zejména do dvou let věku. Z hlediska cestovní medicíny je pravidlem, že s dítětem do 6 měsíců se nelétá letadlem.“

„Je to čirý egoismus, protože dítě z cesty nemá nic, naopak jsou tam změny tlaků, zvýšená radiace, spousta nosičů patogenů a tak dále... Od půl roku do dvou let věku připouštíme cesty do evropských destinací charterovými lety. Po druhém roce života, kdy je dítě kompletně očkované..., a po konzultaci v Centru cestovní medicíny cesty připouštíme a dokonce i podporujeme.“

Letadlo je místo, kde dochází k přenosu patogenů a lidé by si to měli uvědomit. Když v době vrcholící chřipkové epidemie letí letadlem, tak se sice nechají očkovat proti exotickým nákazám bez problémů, ale doporučení očkovat se proti chřipce kvůli cestě do exotické destinace zcela negují a nemají zájem. Přitom je mnohem pravděpodobnější, že při cestě tam či zpátky dostanou chřipku než choleru či vzteklinu.
Rastislav Maďar

Epidemiolog vidí jako velký problém do budoucna rostoucí odolnost bakterií na současná antibiotika. „Ta se nadužívají a výsledkem je, že se v klinické praxi už nedají použít. Některé skupiny antibiotik k tomu mají větší tendenci, jiné nižší, ale přesto bychom měli být opatrní.“

Také proto čeští lékaři cestovatelům antibiotika preventivně nepředepisují. „Navíc jsou země, které to nedoporučují, až zakazují, jako Švýcarsko nebo Holandsko. Když cestovatel jede do velmi odlehlé oblasti, měl by si s sebou vzít CRP test, aby si vyšetřil krev, jestli se jedná o virovou nebo bakteriální nákazu.“

„Jediné, kde jsme předepisovali preventivně antibiotika, byla epidemie plicního moru na Madagaskaru, výslovně na žádost místních úřadů... Naštěstí pacienti s plicní morem, kteří vycestovali, byli zachyceni a izolováni, takže se mor nerozšířil dál, ale situace to byla poměrně dramatická,“ vzpomněl Rastislav Maďar.

Co by měl mít cestovatel ve své lékárničce? Jaká rizika přináší dehydratace? Jaká je aktuální epidemiologická situace po světě? Umíme si poradit s malárií? Poslechněte si celé Leonardo Plus s expertem na tropickou a cestovní medicínu Rastislavem Maďarem.

autoři: Andrea Skalická , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.