Nová generace cestovatelů objevuje fenomén bezcílného putování napříč kontinenty

Dálka (ilustrační foto)

Server stanice BBC si všímá znovuobjeveného cestovatelského fenoménu – soběstačného putování napříč kontinenty, s minimem zdrojů. Fenomén dostal v angličtině nový název – overlanding, česky „putování po zemi“. Je pro něj charakteristické, že cesta je daleko důležitější než cíl.

Nástup nové zábavy umožnily podle BBC nové technologie, spolehlivé dopravní prostředky a touha probádat odlehlé kouty globálně propojeného světa.

Fenomén dlouhého a dobrodružného putování je relativně starý, v minulosti však byl vyhrazen jen hrstce odvážlivců, píše BBC. Nejprve vyrazili objevovat svět gentlemani v tvídových oblecích a v doprovodu sluhů. O několik dekád později zlákalo putování členy hnutí hippies. Vždy to ale byli lidé, kteří se vymykali většině. Buďto měli příliš mnoho peněz, anebo naopak žalostně málo.

S trabanty končíme. Teď pojedeme ve žlutém vozítku na čtyřech kolech a je to fakt divný, říká Přibáň

Dan Přibáň. Neodbytná Indie, čtyři nejšílenější dny v Číně, slzy v cílové rovince

Žlutý trabant a cesta kolem světa plná útrap a průšvihů. To je dnes už synonymum pro náčelníka projektu Tanstrabant Dana Přibáně, hosta pořadu Hovory.  

Dnes je ale všechno jinak. Overlanding je samostatným odvětvím turistického ruchu. V květnu se v arizonském Flagstaffu konal desátý ročník veletrhu Overland Expo, píše BBC. V roce 2009 měl devět set návštěvníků, letos dvaadvacet tisíc a 400 vystavujících společností. A v říjnu se v americkém státě Virginia koná podobná akce, nazvaná Expo East.

Z prodejních exponátů je zřejmé, že některé cestovatele lákají především špičková udělátka. Nepřeberná nabídka obsahuje navigační sety se systémy GPS či sofistikované teleskopické tyče na pořizování selfie.

Stejně obsažná je nabídka přednášek a seminářů. Jsou zde například kurzy čištění vody nebo přepravy expedičních automobilů.

Někteří cestovatelé si ovšem budují své vlastní vozy. Jedním z nich je Tom Roszko. Kdysi měl dům v Mexiku, ale teď je z něj nomád na plný úvazek. „Nechtěl jsem žít celý život v jednom městě. Rád se ustavičně přemisťuji,“ řekl BBC. Dům prodal, koupil si vysloužilou sanitku a za půl roku z ní měl ideální overlandové vozidlo.

Nekonečná dovolená

Podobnou zkušenost mají i Joe a Josée Parsonsovi. V roce 2014 dospěli k závěru, že život je příliš krátký. Prodali dům v Quebeku a vyrazili v obytném voze po panamerické dálnici. Joe měl už tehdy přes šedesát, Josée byla o deset let mladší. Za pět let stihli projet 15 zemí a urazit 64 tisíc kilometrů.

„Minimalistický nomádský životní styl je daleko levnější než obvyklý život v USA či Kanadě,“ řekli BBC ve svém nynějším kempu v Chile. Vnoučata s nimi v létě tráví měsíc, bez ohledu na to, kde zrovna táboří. „Neuměli jsme si představit, kolik na cestách získáme nových přátel,“ říká Josée.

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Dva kamarádi a jejich dvě cesty

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

Těsně před válkou se ve frontě před vysokou školou setkali Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Oba spojovala touha cestovat a poznat svět. Vzniklo výjimečné přátelství.

Na cestách ale nejsou jen důchodci. Autor článku narazil na veletrhu na Kerri a Scotta Lostetterovy, kteří mají děti ve věku pět a sedm let. Přesto se rozhodli vyrazit do světa. „Děti jsou šťastné, že mají nekonečnou rodinnou dovolenou,“ říká Kerri. Na cestách děti sama vyučuje a všichni jsou spokojení.

Někteří cestovatelé poctivě přiznávají, že jejich koníček není zrovna šetrný k životnímu prostředí. Marcus a Julie Tuckovi, kteří posledních pět let cestují Evropou, Afrikou a Amerikou nicméně zjistili, že jejich uhlíková stopa je menší než v dobách, kdy bydleli v rodné Británii.

Úspora jde na vrub faktu, že solárními panely vybavený karavan vypouští daleko méně škodlivin než typický domek v západní Evropě. A americká automobilka Rivian z Michiganu se už snaží vyrobit pro stoupence overlandingu elektromobil. Dojezd by se pohyboval okolo 400 až 650 kilometrů. Stan bude na střeše karavanu a výsuvná kuchyně má být kompletně na elektřinu.

Lepší než sedět doma

Popularita overlandingu podle BBC stále roste. V moderním světě se podařilo mnohá rizika cestování odstranit.

Rudolf Krautschneider: Na oceánu mi nešlo o život tak často jako na českých a polských silnicích

Rudolf Krautschneider

Mořeplavec a spisovatel Rudolf Krautschneider strávil na moři v kuse nejdéle čtyři roky. Má za sebou ale i další desítky dobrodružných výprav. Sám i společně s přáteli postavil devět velkých lodí, teď staví desátou.

Podle některých světoběžníků je to ale škoda. Mezi overlandery tento názor zastává například žijící legenda, Ted Simon. Jeho kniha Jupiterovy cesty o čtyřleté anabázi na motocyklu v 70. letech je stále v knihkupectvích. I v osmaosmdesáti si čas od času na motorce vyrazí, ale většinu času spíše lamentuje nad tím, co se už nevrátí.

„Nerad to říkám, ale cestování tak, jak jsem jej znal, už není dneska možné,“ řekl BBC. K smysluplnému putování podle něj patří riziko a strach. Člověk musí sám vyrážet do neznáma a spoléhat jen na sebe a na pomocnou ruku těch, které náhodně potká.

„Všechna ta hypermoderní vybavení jsou zbytečná. Kvůli internetu už není cestování dobrodružné jako kdysi. Jedete na místa, z nichž už jste viděli miliony fotografií a víte o nich až příliš mnoho – anebo si to myslíte. Dorazit kamkoli je snadné a předvídatelné. Nemyslím, že tomu ještě lze říkat cestování,“ dodává zklamaně.

Přesto radí lidem, aby neseděli doma a poznávali svět na vlastní pěst. „Cesty mi daly neuvěřitelně mnoho. Zjistil jsem, že dokážu překonat všechny nástrahy, před nimiž jsem byl varován. Člověk v sobě objeví sílu, o níž ani neměl tušení,“ říká.

I když už to není jako dřív, každý by podle něj měl poznávat jiné kultury, potkávat neznámé lidi a nic přitom neuspěchat. „Ještě nikdy jsem nepotkal cestovatele, který by říkal, že by býval raději zůstal sedět doma nebo v kanceláři,“ řekl závěrem BBC.