Děti nepotřebují vědět úplně všechno. Nezahlcujte je, nabádá rodiče dětský psycholog Mertin

25. květen 2022

Válka na Ukrajině se podepisuje i na psychice místních dětí, které kvůli ní ztratily domov, příbuzné či kamarády. Jak k takovému dítěti přistupovat? „Je potřeba udělat něco hned, ale to ‚hned‘ netrvá půl hodiny, může to být týden, 14 dní. A my na to nejsme nastaveni a chtěli bychom všechno hned. ,Já ti to vysvětlím, podpořím tě a ty už budeš zítra v pořádku‘,“ odpovídá dětský psycholog Václav Mertin z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Podpora není specifická, někdy děti potřebují jen někoho mít, aby byl s nimi, dodává  psycholog Mertin. „Na to jsme v dřívější době moc nemysleli. Teď už se učíme a snažíme se víc,“ chválí.  

Když ,skončil‘ covid, přišla Ukrajina, takže je to kontinuální a nesmírně zatěžující (nejen) pro děti.
Václav Mertin

Pomoc by podle něj vždycky měla přicházet od nejbližších. Někdy pomohou rodiče, prarodiče či učitelé mnohem lépe než psycholog. Musí ale mluvit o tom co se děje otevřeně a současně tak, aby to dítě nestresovalo.

Čtěte také

„S dětmi opravdu máme mluvit o všem, protože když s nimi nemluvíme, vůbec nevíme, co jim jde hlavou. Je velmi důležité, abychom, když to jenom trošku jde, vycházeli z toho, co je zajímá. A druhá část je, že děti o spoustě věcí nepotřebují vědět všechno. Ne, že bychom jim to tajili, ale je zbytečné je zahlcovat. To je k ničemu,“ konstatuje.

Způsob, jakým ukrajinský rodič mluví o válce se svými dětmi, je nutné přizpůsobit jejich věku. „Může se ptát pětiletý a může se zeptat patnáctiletý. Tomu nejmladšímu bych asi řekl, že to, co se děje, je ošklivé, že je to špatně, a že moc věřím, že se to zase srovná a že bude zase dobře,“ popisuje.

Koronavirus i válka

Také čeští rodiče by prý měli s dětmi o válce mluvit. Jejich pozice by měla vycházet z toho, že se stalo a děje něco, co současné žijící generace, až na výjimky, v našem regionu nezažily.

Čtěte také

„Takže: Tady někdo někoho napadl, je to padouch a dělá špatné věci. Asi ne sto procent dospělé populace sdílí tento názor, ale i ti by měli mluvit opatrněji ve vztahu k dítěti. My ostatní to máme jasné. Je to trošku jak v pohádce.

Tady je zlo a vím, že ani dobro není úplně bílé, ale pro hlavně menší děti bych to nekomplikoval. Prostě tady je zlo, tady je dobro. A i my musíme dělat něco pro to, abychom podpořili to dobro,“ vysvětluje dětský psycholog, který přes 40 let pracuje v pedagogicko-psychologické poradně.

Čtěte také

„Ukazuje se, že v současné době, v posledních měsících možná i několika letech, výrazně vzrostly požadavky na odbornou psychologickou službu. Doba koronaviru i teď krize a válka, přiblížily psychology lidem. To je to pozitivní.

Na druhé straně se ukazuje, že naše kapacity jsou naprosto nedostačující. Slyšíte zleva, zprava, že přibývají úzkosti u dětí, přibývají deprese, přibývají sebevražedné pokusy i dokonané sebevraždy,“ naznačuje.

„Když koronavirus ,skončil‘, hned přišla Ukrajina, takže je to kontinuální a nesmírně zatěžující (nejen) pro děti,“ konstatuje Mertin.

Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptá se Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , kbr

Související