Děti nepotřebují vědět úplně všechno. Nezahlcujte je, nabádá rodiče dětský psycholog Mertin
Válka na Ukrajině se podepisuje i na psychice místních dětí, které kvůli ní ztratily domov, příbuzné či kamarády. Jak k takovému dítěti přistupovat? „Je potřeba udělat něco hned, ale to ‚hned‘ netrvá půl hodiny, může to být týden, 14 dní. A my na to nejsme nastaveni a chtěli bychom všechno hned. ,Já ti to vysvětlím, podpořím tě a ty už budeš zítra v pořádku‘,“ odpovídá dětský psycholog Václav Mertin z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podpora není specifická, někdy děti potřebují jen někoho mít, aby byl s nimi, dodává psycholog Mertin. „Na to jsme v dřívější době moc nemysleli. Teď už se učíme a snažíme se víc,“ chválí.
Když ,skončil‘ covid, přišla Ukrajina, takže je to kontinuální a nesmírně zatěžující (nejen) pro děti.
Václav Mertin
Pomoc by podle něj vždycky měla přicházet od nejbližších. Někdy pomohou rodiče, prarodiče či učitelé mnohem lépe než psycholog. Musí ale mluvit o tom co se děje otevřeně a současně tak, aby to dítě nestresovalo.
Čtěte také
„S dětmi opravdu máme mluvit o všem, protože když s nimi nemluvíme, vůbec nevíme, co jim jde hlavou. Je velmi důležité, abychom, když to jenom trošku jde, vycházeli z toho, co je zajímá. A druhá část je, že děti o spoustě věcí nepotřebují vědět všechno. Ne, že bychom jim to tajili, ale je zbytečné je zahlcovat. To je k ničemu,“ konstatuje.
Způsob, jakým ukrajinský rodič mluví o válce se svými dětmi, je nutné přizpůsobit jejich věku. „Může se ptát pětiletý a může se zeptat patnáctiletý. Tomu nejmladšímu bych asi řekl, že to, co se děje, je ošklivé, že je to špatně, a že moc věřím, že se to zase srovná a že bude zase dobře,“ popisuje.
Koronavirus i válka
Také čeští rodiče by prý měli s dětmi o válce mluvit. Jejich pozice by měla vycházet z toho, že se stalo a děje něco, co současné žijící generace, až na výjimky, v našem regionu nezažily.
Čtěte také
„Takže: Tady někdo někoho napadl, je to padouch a dělá špatné věci. Asi ne sto procent dospělé populace sdílí tento názor, ale i ti by měli mluvit opatrněji ve vztahu k dítěti. My ostatní to máme jasné. Je to trošku jak v pohádce.“
„Tady je zlo a vím, že ani dobro není úplně bílé, ale pro hlavně menší děti bych to nekomplikoval. Prostě tady je zlo, tady je dobro. A i my musíme dělat něco pro to, abychom podpořili to dobro,“ vysvětluje dětský psycholog, který přes 40 let pracuje v pedagogicko-psychologické poradně.
Čtěte také
„Ukazuje se, že v současné době, v posledních měsících možná i několika letech, výrazně vzrostly požadavky na odbornou psychologickou službu. Doba koronaviru i teď krize a válka, přiblížily psychology lidem. To je to pozitivní.“
„Na druhé straně se ukazuje, že naše kapacity jsou naprosto nedostačující. Slyšíte zleva, zprava, že přibývají úzkosti u dětí, přibývají deprese, přibývají sebevražedné pokusy i dokonané sebevraždy,“ naznačuje.
„Když koronavirus ,skončil‘, hned přišla Ukrajina, takže je to kontinuální a nesmírně zatěžující (nejen) pro děti,“ konstatuje Mertin.
Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptá se Lukáš Matoška.
Související
-
Z Ukrajiny přicházejí hlavně ženy a děti. Zdravotní systém to zvládne, tvrdí Phillipp z KDU-ČSL
Sněmovna schválila návrh na snížení plateb za státní pojištěnce. Poslanec Mašek (ANO) nesouhlasí. „Zejména v tom hraje roli příchod více než 300 tisíc uprchlíků,“ říká.
-
Psychoterapeut o traumatu dětí z Ukrajiny: Ať koukají na horory nebo si hrají na válku, je to léčivé
Maminky by proto podle odborníků měly pozorně sledovat, jak se děti chovají a reagují. Zároveň by ony samy měly být svým dětem psychickou oporou.
-
Šéf Svobodných: Nechceme, aby děti ve školách slyšely lži. Ale není vhodné hned vyhazovat učitele
Je správné, aby vedení školy potrestalo učitele, kteří veřejně schvalovali ruskou invazi? „Jestli je to podle zákona, ano,“ míní odborník Scio na učitelské právo Kaczor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.