České děti integrací ukrajinských uprchlíků do škol určitě netrpí. Spíš naopak, uvažuje ministr školství Gazdík
Do základních škol v Česku teď chodí o 12 procent víc válečných uprchlíků z Ukrajiny než na začátku migrační vlny. Objevily se obavy českých rodičů, aby úsilí vynaložené do jejich integrace nešlo na úkor vzdělávacího procesu. „Obavy nejsou na místě,“ říká ministr školství Petr Gazdík (STAN). „Osobně jezdím po školách takzvaně neohlášen, každý týden navštívím jednu dvě školy, a vidím to obrovské úsilí českých učitelů, kteří si za to zaslouží ocenění a úctu,“ dodává.
A v Tématu dne dodává: „České děti určitě netrpí, v mnohém se naopak zdá, že je mohou ty ukrajinské obohatit. Například v sociálních vazbách a dovednostech, které za covidu trpěly“.
Obecně platí, že míst v českých školách je dostatek.
Petr Gazdík
V polovině května bylo ve školách už zhruba 26 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, ve školkách přes 3 tisíce. Ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je ale jejich počet stále nízký, vyplývá ze zjištění České školní inspekce.
Čtěte také
Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek v regionech, kde je běženců hodně a míst ve školách málo. Mezi takové regiony patří i Praha.
„Obecně platí, že míst v českých školách je dostatek. Podle průzkumu nám ředitelé jasně uvedli, jak mohou navýšit kapacity pro každou školu,“ vysvětluje Gazdík.
„Máme mapu, kde vidíme každou školu, která je průběžně aktualizována – a v našich základních školách je asi 153 tisíc volných míst. Problém je v tom, že ta místa nejsou tam, kde je ubytování a práce a naopak tam, kde jsou místa, tam není ubytování a práce. Ten hlavní problém je skutečně v Praze a prstenci kolem Prahy, kde ale byl už před přijetím ukrajinských uprchlíků.“
Peníze máme
Navýšení počtu je ale podle ministra především věcí samospráv.
„My jim samozřejmě musíme vytvořit podmínky, pomoci a snažit se najít to nejlepší řešení. V současné době strategický tým počítá různé modely pro různé situace, protože nevíme, jak to bude k prvnímu září – válka nějak postupuje a my neumíme v tuto chvíli říct, jestli například už příští týden neskončí, což bych si moc přál, nebo bude naopak ještě gradovat. V tom případě může dojít k další uprchlické vlně a situace v září může být ještě horší,“ vypočítává.
Petr Gazdík (STAN), ministr školství
Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ profesora Švejcara Praha 12, člen Učitelské platformy
Miroslav Hřebecký, programový ředitel, Eduin
Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni
Ministr školství navíc připomíná, že ve státním rozpočtu bylo až do konce srpna vyčleněno 5,4 miliardy korun na tyto náklady. „A v tuto chvíli není z té částky vyčerpána ani polovina.“
„A pokud jde o začlenění žáků od 1. září, tak ten systém funguje, řekněme, automaticky. Jde o systém označovaný jako PHmax, kdy ředitelům škol i v případě, že přibydou třídy nebo žáci, budou automaticky z rezervy krajských úřadů doplněny i finance. My jsme připraveni navyšovat tak, jak bude potřeba. Takže ve finančních prostředcích určitě problém tuto chvíli nebude,“ uzavírá Petr Gazdík.
Celé Téma dne Jana Burdy najdete v audiozáznamu.
Související
-
Stýská se nám, vzkázaly ukrajinské děti domů z libereckého studia Českého rozhlasu
Vzkazy pro tatínky, babičky a dědečky na Ukrajinu poslaly prostřednictvím Českého rozhlasu Liberec ukrajinské děti, o které se stará organizace ADRA v centru Sluníčko.
-
Ukrajinské děti, které našly azyl v německém městě Schöneck, učí česká učitelka
V tomto díle Sousedů navštívíme jedno ze sdružení německé menšiny. Tentokrát vedla cesta kolegy Richarda Šulka na severní Moravu do Šumperka.
-
„Děti nesmí ztratit režim.“ V Dobřichovicích se o ryze ukrajinské vyučování stará učitelka z Kyjeva
Některé děti chodí v Česku do běžných českých tříd, jiné mají ryze ukrajinské vyučování a k tomu potřebují taky ukrajinské učitele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.