Demilitarizované pásmo na Ukrajině by mohla hlídat soukromá armáda, souhlasí s Trumpem Mičánek

Návrh popisovaný listem The Financial Times uvádí také, že ve druhé linii by byly umístěny ukrajinské jednotky a ve třetí evropské síly za americké zpravodajské podpory a protivzdušné obrany... Můžou evropské armády už chystat výzbroj a cvičit vojáky, pokud není známá linie příměří?

Cvičit samozřejmě mohou, co jiného by dělali v míru. Nicméně já zastávám názor, že dosavadní postoje politiků, které hovoří o nasazení armád někde v pásmu dotyku, jsou nerealistické. 

V minulosti to na žádné misi, ať už se konala v Evropě nebo kdekoliv na světě, nefungovalo úplně dobře z různých důvodů. Ať už z hlediska výzbroje, výcviku nebo mandátu.

A to, čím by mohly evropské nebo jakékoliv jiné země pomoci Ukrajině, je to, co už v podstatě dělají dnes. To znamená logistika, poskytování informací, výcvik.

To jednoznačně může vést k jakýmsi bezpečnostním zárukám, na základě kterých bude mít Ukrajina k dispozici pořád svou silnou, akceschopnou armádu.

Ano, o tom mluví i politici, že je třeba podporovat ukrajinskou armádu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zmiňovala o nutnosti posílení finančních toků z Evropské unie tímto směrem. Ale teď se podle The Financial Times hovořilo o údajných obrysech a padla zmínka o desítkách tisíc vojáků. Asi by tp nárazníkové pásmo na Ukrajině bylo dost dlouhé, že? Dokázali by ho tito vojáci uhlídat?

S využitím technických prostředků, ať jsou to drony, kosmický průzkum nebo letecký průzkum určitě ano, pokud by ti vojáci byli specialisté.

František Mičánek, brigádní generál v záloze z Univerzity obrany|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Ale nemá cenu si představovat, že by tolik vojáků dokázalo uhlídat nebo monitorovat prostor, který má délku zhruba 1500 kilometrů. A pokud by šířka toho demilitarizovaného pásma byla, jak se hovoří, zhruba 40 kilometrů, tedy 20 kilometrů na každé straně, tak je to nesmírně velký prostor, který by byl nad síly tohoto malého kontingentu. 

Američané podle The Financial Times přislíbili letadla, logistiku, pozemní radar. Pak by byla bezletová zóna nad tímto pásmem realistická?

Bezletová zóna je něco jiného než demilitarizovaná zóna, protože ta je na zemi. Bezletová zóna by byla podporujícím prvkem, protože by neumožnila ani jedné straně napadnout svého protivníka ze vzduchu. Je to jakýsi doplněk, který mohou Američané nabídnout, protože v této oblasti jsou velmi silní a jednoznačně mají schopnosti, které evropské armády nemají.

Bez hlavičky NATO

Pokud by evropská vojenská mise opravdu získala konkrétní obrysy, jakou podporu a zázemí by musela mít mimo Ukrajinu? A co by to znamenalo pro českou armádu?

V podstatě každý stát, který by vyslal svoje jednotky na území Ukrajiny, by si musel zabezpečit svoji logistiku. Hlavní problém je v tom, že Rusko nikdy nebude souhlasit s tím, aby jednotky, které budou umístěny v rámci této mise na Ukrajině, byly pod hlavičkou Severoatlantické aliance.

Čtěte také

Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Míru se Kyjev přiblížil jen mikroskopicky

To znamená, že to budou muset být národní jednotky. A jejich logistika bude podstatně těžší. Musely by se vytvořit mnohonárodní logistické prvky, které by zabezpečovaly všechny nasazené jednotky. A to je poměrně komplikované. 

Teď odbočím od vaší otázky. Daleko nadějněji bych viděl demilitarizované pásmo monitorované něčím, co naznačil americký prezident Donald Trump. A vůbec to není hloupá myšlenka: použití soukromých vojenských společností, ať už amerických, nebo jakýchkoliv jiných. 

To by totiž vzalo Rusku ten hlavní argument. Protože soukromá vojenská společnost není spojována s žádným státem, a tím pádem by se nemohlo říkat, že to je mise alianční, unijní nebo jakákoliv jiná. 

Možná že politici dospějí do této fáze a začnou hledat kreativnější způsoby, jak vyřešit politický problém na straně Ruska.

Poslechněte si také rozhovor s Veronikou Stromšíkovou, vrchní ředitelkou sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí. Audio je nahoře.