David Klimeš: Trump poznává, jak fungují cla
Bylo to rychlejší, než kdo čekal. Od počátku extrémního zvyšování celních tarifů novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa mainstreamoví ekonomové tvrdili, že je to hloupost. Ale v Americe byli oslyšeni. Trump uspěl ve volbách s emocionálním příběhem, že vyšší cla ztrestají nečestné zahraniční importéry a obnoví znovu americkou produkci, což povede k více pracovním místům a bohatství. Obecně pak k tomu, co Donald Trump nazývá „zlatým věkem Ameriky“.
Tak jak to se zlatým věkem zatím vypadá? Trhy padají, Ameriku straší možná recese a jediné, co se Trumpovi povedlo cly nepochybně prosadit, tak je mimořádně silný antiamerikanismus.
Ne McKinley, ale Hoover
Trump se ve svém druhém prezidentském období zhlédl v předchůdci Williamu McKinleym, který vládl na přelomu 19. a 20. století.
Rozšiřoval území a ve velkém spoléhal právě na cla. Podle Trumpa to byl skvělý prezident, který učinil Ameriku bohatou. McKinleyho si Trump dokonce tak zamiloval, že se mu rozhodl znovu přiřknout nejvyšší horu severní Ameriky. Jenže dnešní USA zjevně nežijí na přelomu předminulého a minulého století.
Čtěte také
Za prezidenta Joea Bidena USA rostly velmi slušně o 2,5 až 3 procenta HDP ročně. Nyní se však za měsíc povedlo takto silně rostoucí ekonomiku Trumpovi přivést na hranu recese.
Drakonické tarify a obchodní války přinesly tak vysokou míru nejistoty, že zničily dosavadní americký hospodářský růst. Americké akcie v hlavním indexu mají za sebou největší jednodenní pokles od roku 2022. Příznivci Trumpa i sám Trump tvrdí, že je to přechodné období, po kterém Amerika bude růst o to více, ale tak to není a nebude.
Jestli něco z historie současná epizoda připomíná, tak naprosto nefunkční americkou politiku vysokých cel z počátku 30. let minulého století.
Čtěte také
Prezident Herbert Hoover se pokusil vysokými tarify povzbudit americkou ekonomiku v roce 1930. I tehdy si politici mysleli, že tím nakopnou domácí průmysl. A i tehdy ekonomové, ale i třeba byznysmeni jako Henry Ford varovali, že je to ekonomická stupidita.
Tarify udělaly přesný opak zamýšleného a v obchodních válkách pokles sice import, ale pak i export a nakonec tak celá ekonomika. Velkou krizi to jen prohloubilo a přispělo k prezidentskému vítězství oponenta vysokých tarifů Franklina Roosevelta.
Americká ekonomika má rozum
Těžko říct, jak dlouho velikášské nadšení z extrémních cel Trumpovi vydrží. Zjevně není možné tímto klackem bít po hlavě každého, kdo se prezidentovi znelíbí.
Čtěte také
I Trump už vidí, jak devastující důsledky to má pro americkou ekonomiku. A to včetně těch zmatených jednodenních cel, která jsou zase odvolávána, i tím se zvyšuje celková nejistota a nedůvěra na trzích.
Je v příběhu ekonomické hlouposti a politické krátkozrakosti alespoň něco pozitivního? Určitě to, s jakou rychlostí se americká ekonomika plně závislá na funkčním globálním obchodu ozvala vůči svému prezidentovi.
Pokud by to bylo později, jen by to dostalo do neřešitelné situace americkou centrální banku. Cla by zvyšovala ceny a centrální bankéři by tak inflaci chtěli tlumit vysokými sazbami.
Zároveň by ale obchodní války ničily hospodářský růst a centrální bankéři by se nízkými sazbami chtěli vyhnout recesi. Na tuto kvadraturu kruhu ale nakonec snad nedojde, protože americká ekonomika prostě nedovolí Trumpovi, aby jen tak z plezíru zničil globální obchod a výhodné postavení USA v jeho středu.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
