David Hertl

Kdo ta léta nezažil, těžko uvěří, nakolik komunistická strana prostupovala v 70. a 80. letech prakticky celým veřejným prostorem.

První měsíce roku 1990 byly nabité událostmi, na které se už zapomnělo. Patří k nim i sebevražda politika Viliama Šalgoviče – muže, který pomohl Sovětům během okupace 1968.

Byla cesta Gustáva Husáka do nejvyšších pater československé politiky po srpnu 1968 přímá? Do určité míry ano. Měl podporu Moskvy. A to podporu velmi delikátní.

„Za jediný den nadělali Rusové v Praze víc škody než Němci za celých šest let, co tu byli,“ řekl 21. srpna 1968 dopoledne jakýsi muž v Praze americkému novináři. 

„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR,“ hlásil 26. srpna 1968 záhřebský rozhlas.

Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let. 

Městečko Postoloprty se po konci 2. světové války stalo dějištěm jednoho z největších případů násilností proti německému civilnímu obyvatelstvu. 

Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla, významného prvku kulturního života Československa.

Bylo mu 43 let, když ho oběsili. Za nic. Josef Frank, oběť procesu se skupinou generálního tajemníka československých komunistů Rudolfa Slánského. Proč musel umřít?

Po násilném poválečném vysídlení českých Němců z pohraničí, zahájil československý stát masové osídlování opuštěného území.