Daniel Kroupa: Rozpad důvěry a autority
Hejna a stáda v přírodě vznikají z rozmanitých důvodů. Jedním z nich je ohrožení, na které živočichové reagují tím, že se shlukují a čelí mu společně.
Zvyšují si tím svou šanci na přežití. Chování stáda určují silní jedinci, které ti slabší napodobují – tím vzniká soulad, který budí dojem, že proti predátorovi stojí jeden mocný celek. Leckterého to zastraší.
Čtěte také
Lidská společenství si osvojila i jiné strategie, jak se bránit kolektivnímu ohrožení. Jsou založeny na účelové racionalitě a závisí na poznání toho, kterými prostředky a jakými postupy jde nejlépe dosáhnout stanoveného cíle. Poznání ovšem není u všech jednotlivců stejné, a proto se ti méně vybavení mají tendenci shlukovat kolem těch, kteří se zdají v dané věci kompetentnější. Takové chování má zjevně své předpoklady, bez jejich splnění sebelepší strategie nefungují.
Na prvním místě je to důvěra jedinců, že jejich vůdcové vědí, co činí, a že jednají ne ve svém zájmu, ale v zájmu celku. Pokud se tato důvěra vytrácí, společenství se vrací k chování vedenému podobnými instinkty, jejichž projevy můžeme pozorovat v přírodě u ostatních stádních živočichů.
Rodí se dav, složený z izolovaných jednotlivců, kteří napodobují jeden druhého, chytají se domnělých znalců, a na místo kompetentních autorit nastupují vůdcové, kteří budí dojem síly, ať už fyzické, nebo psychické. Úpadkem lidského společenství na živočišnou, nebo přesněji na zoologickou úroveň se ovšem šance na jeho přežití nezvyšují.
Politik s respektem
Čtěte také
Je užitečné připomínat si tyto souvislosti proto, abychom pochopili, jak je důležité i v moderním státě, aby vedoucí politici, zvláště v situaci pandemie, pečlivě dbali o udržení důvěry občanů v to, že jednají racionálně a v zájmu celku. Důvěru v takové jednání mohou snadno podlomit například tím, že mění svá rozhodnutí podle přání momentální většiny. Tím, že se v odborných záležitostech neřídí doporučením odborníků a že nedokážou sestavit svůj tým tak, aby se těšil dostatečnému respektu veřejnosti a mluvil jedním hlasem. Neštěstí politik může dovršit, když místo předem stanovených postupů koná nahodilé kroky a nepostupuje podle pravidel.
Jestliže navíc v situaci krize nedokáže představitel státu, ve jménu společného cíle, kterým je její překonání, sjednotit vládní a opoziční strany proto, že upřednostnil své mocenské ambice a podnikatelské zájmy, selhal jako státník. Napříště nemůže počítat s loajalitou občanů. A bez ní už nemůže spoléhat ani na to, že se lidé budou rozhodnutí vlády podřizovat dobrovolně. Moc si možná nějakou dobu udrží, o autoritu ale přijde. Následky, které mohou být tragické, ponese celá společnost. Bez vzájemné důvěry se změní ve stádo dezorientovaných individuí.
Co se bude dít potom, nespadá do kategorie politiky a je třeba se na to ptát zoologů.
Autor je filozof a pedagog
Související
-
Prymula: Reprodukční číslo je mezi 1,6 a 1,8. Roušky se vrátí do všech aktivit pod střechou
„Reprodukční číslo je v tuto chvíli na hodnotách 1,6 až 1,8. Takže každý člověk nakazí téměř dvě další osoby,“ upozorňuje epidemiolog Roman Prymula.
-
Adam Vojtěch (za ANO): Vracíme povinnost nosit roušky
„Platí pravidlo, že pod střechou se rouška nosí, venku nikoli,“ oznámil na středeční tiskové videokonferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
-
Roušky? Stráví s námi podzim i zimu. Dokud nebude vakcína, přiznává hygienička Jágrová
Česká republika má za sebou rekordní nárůst nakažených onemocněním covid-19. Zvládá země epidemii tak dobře, jak tvrdí vláda, nebo je panika na místě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
