Daniel Kroupa: Potíže s lidem

12. září 2018
03677841.jpeg

Jak je obecně známo, starořecké slovo „demokracie“ znamená vládu lidu. Pokud si však někdo myslí, že je také obecně známo, co v této souvislosti znamená slovo „lid“, pak se mýlí.

Potíže s tím měli již staří Řekové, protože výrazem „démos“ označovali různé věci a tak vznikaly zmatky a nejasnosti, které trvají dodnes. Proto snad může být užitečné, když se trochu zamyslíme nad tím, kdo to vlastně vládne v demokracii.

Jan Fingerland: Demokracie vychází z módy

Jan Fingerland

Aniž bychom chtěli lomit rukama nad domácími poměry, ne všechno je u nás takové, jaké by být mohlo. Třeba ta demokracie. Pořád jí máme, ale nějak se smršťuje. Útěchou nám budiž fakt, že v tom nejsme sami.

Sledujeme-li vyjádření různých politiků a politologů zjistíme, že tím „lidem“ vládnoucím v demokracii se někdy míní všichni lidé a jindy pouze všichni občané. Za „lid“ se často pokládá pouhá většina občanů nebo dokonce jenom většina voličů, nebo dokonce pouze ti, kteří volili vítěznou stranu, i když nezískala nadpoloviční většinu.

Dodejme, že jménem „lidu“ někdy vystupovali obránci chudých lidí a v dobách, kdy bývala chudoba velmi rozšířena, to působilo věrohodně. I když ani moderní demokracie nedokázala zcela odstranit chudobu, většinu už tvoří střední třída.

Horší je, když se za „lid prohlašuje rozhněvaný dav, který zaplní náměstí a ulice. Pokud chce jen projevit vlastní názor, je všechno v pořádku. Pokud se však rozhněvaný dav snaží násilím chopit moci, je na malér zaděláno. Stanou-li se součástí davu, i rozvážní lidé ztrácejí soudnost. A nejhorší je, když ten dav vytvoří lůza, tedy lidé deklasovaní, hnaní jen zlobou a nenávistí. Jejich vítězstvím se mění demokracie v ochlokracii, která je horší než tyranie.

Obětí vlády populistů je lid

Musím zdůraznit, že lid není lůzou a lůza není lidem. Lůza se ale za lid se ráda vydává, protože se mu podobá tím, že jsou v ní zastoupeny všechny vrstvy společnosti. V každé společenské vrstvě jsou totiž jedinci, kteří mají vysoké ambice, ale jsou líní pro jejich naplnění něco udělat a tak hledají postranní a nečestné způsoby jak vyniknout.

Jacques Rupnik: Komunisté jsou jedním z mnoha problémů české demokracie

Jacques Rupnik

Rusko okupaci Československa v roce 1968 nepovažuje za žádný problém, omluvy a zamyšlení, jak dříve učinili Michal Gorbačov nebo Boris Jelcin, se nekonají. Tak vnímá postoj současného Ruska vůči událostem roku 68 v Československu česko-francouzský politolog Jacques Rupnik, který se účastní konference v Lichtenštejnském paláci.

Snaží se obvykle získat výhody na úkor druhých, když se to nepodaří a praskne to, ostatní si na ně již dávají pozor a tím jsou ze své vrstvy vyřazeni. Za své neúspěchy obviňují všechny okolo a celý společenský řád, jenom ne sami sebe. Lůza není tedy tvořena chudými lidmi, jak se někteří mylně domnívají, ale lidmi frustrovanými.

Lůza je vedená hněvem a proto se její vůdci ani nenamáhají vytvořit politický program, který by napravil nedostatky demokratického řádu - prostě jej chtějí zničit a nahradit jinou, demokratičtější, ba nejdemokratičtější demokracií.

Filozof a vysokoškolský učitel Daniel Kroupa

Takovým politikům se říká populisté, což je poněkud nepřesné, protože to není populus – lid, v jehož zájmu jednají; jde jim jen o moc. Aby ji získali, podbízejí se tomu, co se líbí lůze: sdílejí její hněv, nenávisti i předsudky. Když se dostanou k moci, neumějí vládnout ve prospěch celku, protože ten je nikdy nezajímal, ale starají se jenom o prospěch vlastní a svých věrných. Poučení z historie bude možná znít trochu paradoxně, ale říká, že hlavní obětí vlády populistů je lid.

Spustit audio
autor: Daniel Kroupa