Daniel Kroupa: Hej, Slované
Když slovenský evangelický farář Samuel Tomášik přijel v roce 1834 do Prahy, kterou považoval za perlu „západního slovanského světa“, prožil zklamání.
Mluvilo se zde více německy než česky a tak ho napadlo, co asi čeká jeho milované Slovensko, pro něž toto město bylo „zdrojem duchovní kultury“.
Daniel Kroupa: Soukromí
Historicky prvním útvarem, který vytvořil prostor svobody, byla antická řecká polis tím, že politickou moc podřídila zákonu a nastolila tím rovnost občanů před zákonem.
Vrátil se rozrušen do pokojíku, v němž byl ubytován a napsal píseň, která se později stala neformální panslavistickou hymnou zpívanou v mnoha slovanských jazycích. My ji známe jako „Hej, Slované“.
Původně šlo tedy o jazyk a o obavu ze zániku kultury vlastního etnika tváří v tvář převaze silnějšího národa. Na Slovensku maďarského, u nás německého. S tím se patrně družil i komplex malého národa, který provázela touha vyrovnat se nějak mocnějším sousedům.
Snad proto tyto národy začaly uvažovat o sjednocení Slovanů do jedné velké říše v čele s Ruskem. Pak by se ukázalo, kdo je větší.
Když znovu zaznívá ruská propaganda
Na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848, jehož hlavním tématem byla myšlenka sjednocení všech Slovanů, se ovšem projevily rozdílná pojetí panslavismu u jednotlivých slovanských národů, což vedlo k zásadním sporům.
Daniel Kroupa: Rodina jako politické téma
Rodina byla vždycky důležitým politickým tématem a požívala ochranu a rozmanitá privilegia. Nyní se však stala tématem zvláště aktuálním v souvislosti s otázkou, zda má stát taková privilegia poskytovat i jiným svazkům, než je svazek muže a ženy.
Manifest sjezdu Slovanského k národům Evropským proto formuloval požadavek sebeurčení národů, s nímž souhlasili všichni.
Jedním z organizátorů sjezdu byl i Karel Havlíček Borovský, který ovšem v té době již zcela postrádal iluze o povaze Ruska a všeslovanství pokládal proto za nereálné a nežádoucí.
Své iluze Havlíček ztratil při ročním pobytu v této zemi v roce 1843 a své zážitky zachytil ve svých Obrazech z Rus. Poznal nejenom povahu obyčejných lidí, povahu vládnutí, ale i myšlenky ruských panslavistů a to jej vyléčilo.
Daniel Kroupa: Bezdomovci
Máme teplý podzim a mnohý z nás si libuje, že přes den nemusíme topit a když vysvitne sluníčko, můžeme posedět u kávy i venku.
Idea slovanského sjednocení téměř od počátku výtečně zapadala do imperiálních zájmů Ruska a stala se účinným propagandistickým nástrojem. Teoretický základ mu poskytnul Nikolaj Jakovlevič Danilevskij knihou Rusko a Evropa v roce 1869, v níž ohlašuje úpadek Západu a vzestup slovanské civilizace pod vládou Ruska.
Je dobré připomenout si tyto historické souvislosti dnes, kdy u nás znovu zaznívá ruská propaganda. Uvědomíme si, že její tvůrci nic nového nevymysleli a přesto se najde dost lidí, kteří na ni skočí.
Těm ostatním snad stačí zkušenosti z okupace Československa v roce 1968 a současné události na Ukrajině. Ostatně proč by onen panslavismus nemohl znamenat také solidaritu s touto ohroženou slovanskou zemí?
Někomu se může zdát, že by to nemusela být tak špatná myšlenka. Já se však domnívám, že pokud máme sympatizovat s Ukrajinci, pak nikoli proto, že jsou Slované, ale jedině proto, že jsme přesvědčeni, že ve sporu s Ruskem mají pravdu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
